Nevěrné ženy pijí sauvignon

recenze

Nevěrné ženy pijí sauvignon (2013) / MartinaF

Stárnoucí kapitán Otakar Kuba a poručík Lukáš Vrba mají na začátku jara nezvykle mnoho práce - nejdříve musí vyřešit brutální vraždu mladé dvojice a když už se zdá, že je po vyřešení čeká zasloužený odpočinek, stane se další vražda...

Poslední dubnový den patří tradičně čarodějnicím - tančení a skákaní přes ohně a nakonec jejich upálení... Po skončení této veselice je blízko dohasínající vatry nalezena mrtvá mladá žena. Dle vnějších stop byla uškrcená a popálená - jako čarodějnice. Jmenuje se Oksana a podle lidí z vesnice byla Oksana hodně do větru, nikdo ji neměl rád, protože mnoho mužů jí podlehlo. Proto odpověď na otázku, kdo mohl Oksanu zabít, je velice složitá.

Naštěstí kapitán Kuba s poručíkem Vrbou a novou posilou v podobě psycholožky Marie Černé kousek po kousku dávají jednotlivé stopy dohromady a brzy přijdou na to, kdo je vrah.


Na tuto vinařskou krimi jsem se těšila. Autorčiny předchozí knihy měly velký ohlas a já také hodně dám na různá doporučení a recenze, takže příležitost si přečíst tuto velmi krásnou knihu jsem si nenechala ujít.

Kuba i Vrba jsou sehraná dvojka, která se vzájemně doplňuje a jejich slovní přestřelky a dobírání mi volaly úsměv na tváři. Do jejich týmu přišla tak trochu tajemná psycholožka Marie Černá, za jejími zády jí ti dva říkají "Máňa". Přesto mezi ně zapadla.

Slovní přestřelky a ironické poznámky se objevovaly i při řešení vraždy a já si pokaždé říkala, jak to ti dva dělají, že mají tolik černého humoru i v neveselých chvílích?

A protože se nacházíme na Jižní Moravě v krásné oblasti pod Pálavou, nesmí chybět v žádném případě víno, které je v příběhu protknuto do poslední kapky.

Příběh je psán v krásných větách plné přirovnání, popisů postav i krajiny. Paní spisovatelka si umí krásně zahrávat se slovy:

A druhý den byla středa a zrovna přišlo, jako z udělání, jaro. Právě to, na které netrpělivě čekali už pár týdnů. Vylouplo se jako mladý hrášek z čerstvého lusku a vyskočilo ze zimy rovnýma nohama přímo do ulic.

Byla to škoda, že se tak stalo právě toho dne. Byla to totiž pastva pro unavené mužské oči, neboť dívky se náhle vylouply ze svých kabátů jak meče trav.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol, které se lehce čtou, takže se ani nenadějete a najednou je konec. Vraha jsem si tipla v poslední třetině knihy a výjimečně jsem měla i pravdu, takže pozornému čtenáři důležité indicie neuniknou.

Přečíst knihu za dvě odpoledne nebude žádný problém a kdo má rád oddechové příjemné čtení se sklenkou bílého či červeného, bude jistě nadšený stejně jako já.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---