Nechala jsem se unášet šíleným divotáním Říše divů

recenze

Ano přesně tak, tahle kniha mě naprosto pohltila a nechtěla pustit.

Začala jsem ji číst hned po dočtení Šepotání, za což jsem hrozně ráda, protože jsem nemusela dlouze přemýšlet o čem vlastně děj byl.

Kniha začíná rok po tom. co Alyssa se Zachem skočili do "králičí díry" (vskutku parádní název). K mému velkému překvapení neproběhlo žádné velké okecávání děje a šlo se rovnou na věc, což pokládám za hlavní plus knihy, (asi taky proto jsem tu knihu přečetla tak rychle).

Celý děj se odehrává v říši lidí, což mi ve finále vlastně vůbec nevadilo vzhledem k tomu, že náznaky Říše divů jsou v knize víc než velké. Velmi se mi zalíbil autorčin nápad Morefea ve škole a celkově v říši lidí, myslím že to bylo značné zpestření celé knihy.

Za další plus knihy pokládám i fakt, že už se vztahy neřeší na každé straně i když Alyssyna nerozhodnost mě dovádí k šílenství, copak je nějaká holka vážně takhle nerozhodná a ze všeho nejvíc mě dokázala vytočit tím, že v jednu chvíli se Morfeovi věší na krk a jsou nejlepší přátelé a během pěti minut jako by se všechno změnilo a Alyssa už ho zase nenáviděla, copak tohle vůbec jde????

V knize jsme se dozvěděli spoustu nových skutečností, dostali jsme odpovědi na některé nedořešené otázky z prvního dílu, ovšem spoustu nových zde vyplavalo na povrch a už se nemůžu dočkat až dneska začnu číst třetí díl, i když se ho i trochu obávám.
Odhalí se nám zde i menší náznak toho jaká by mohla být Alyssina budoucnost, můžu upřímně říct, že v téhle části mé srdce skákalo radostí a při četbě konce oné věštby jsem se při její představě doslova rozplývala, ale raději přestanu žvanit nesmysly......

Co se týká charakterů postav, tak se mi zdá že se nějak moc nerozvinuly, větší prostor zde dostal Morfeus a Zach poodstoupil do pozadí, což mi vůbec nevadilo.
Mé názory na postavy se po přečtení tohohle dílu nějak zásadně nezměnily. U Alyssy jsem stejně na vážkách jako u prvního dílu, místy jí mám fakt ráda, ale jindy bych ji nejraději uškrtila za její sobeckost (a ona ať vyčítá Morfeovi, že se chová jako sobec), Zacha jsem si neoblíbila a názor na něj mám pořád stejný, prostě mi tam překáží, no a Morfeus, i když jeho kroky byli snadno předvídatelné a dle mého názoru je až moc zaslepený city k Alysse, tak je pro mě stále kořením této knihy a bez něj by to zkrátka nebylo ono.

Celkově knihu hodnotím jako skvěle zpracovanou z drobnými mouchami a už se moc těším na poslední díl.

Komentáře (0)