(Ne)obyčejný kluk je vlastně docela obyčejný

recenze

(Ne)obyčejný kluk (2013) / Morsie (2457 views)
(Ne)obyčejný kluk je vlastně docela obyčejný
Desetiletý August Pullman. Kluk, který je opravdu hodně neobyčejný. Ne ale tak, jak by si asi přál. Nikdo by se nepřál, být takhle neobyčejný. Být znetvořený, být zrůda, být to nejhorší, co jste kdy viděli, být terčem nepěkných pohledů i neurvalých poznámek. Zkrátka to ten kluk moc lehké nemá.

Aby mu to ale rodiče aspoň trochu ulehčili, dostává se Auggiemu domácího vyučování. Nemusí tedy tolik mezi lidi, je schovaný za zdmi domu v rodině, která ho miluje. Miluje takového, jaký je. A jaký vlastně je? Je úplně normální, jako každý kluk v jeho věku. Chce si hrát, chce mít kamarády, zlobí, směje se, má rád hry a svoji rodinu – je vlastně úplně obyčejný. Tedy až na tu slupku. A o tu přece nejde, ne?

A pak to přijde. Den, kdy má August nastoupit do školy. Moc se mu nechce, ví, co bude následovat. Nakonec se ale nechá přesvědčit. Přece jen je to chytrý a zvídavý kluk a škola ho v mnoha směrech dokáže uspokojit víc, než domácí výchova. A taky ho dokáže pořádně připravit do života. V tom dobrém i v tom zlém slova smyslu.

Přiznejme si to, děti jsou bestie a někomu s něčím zvláštním to vždycky pěkně osolí. Vzpomeňte si na svoje spolužáky, co měli brýle, nebo rovnátka, nebo moc pih. A pak si představte kluka, co má zdeformovaný obličej. Jak asi ti malí supi zareagují?

Jenže August je daleko vyspělejší a chytřejší, než většina jeho vrstevníků. Ano, bolí ho to a je mu to líto – není to netvor, jen tak trochu vypadá. Ale s tím vším – nadávkami, posměšky, nepěknými hrami, se dokáže vyrovnat. Je totiž silný a odvážný. To by mu mohl leckdo závidět.

A nakonec si najde i kamarády, krásnou Summer a chudého kluka Jacka. Ti jediní se přidají na jeho stranu. Ale jemu to nevadí, on je rád i za to málo. Je to totiž pořád víc, než to co měl doma. Chápe, že i když je to těžké, je to skutečný život. Nemohl by po zbytek svého života tvrdnout v nějaké rezidenci a nevycházet mezi lidi. Je člověk a potřebuje lidi.

(Ne)obyčejný kluk August Pullman je ten nejobyčejnější, jakého byste mohli potkat. Proto je tak výjimečný a skvělý.

Když jsem tuhle knížku dočítala, neměla jsem moc daleko k slzám. A je mi vážně jedno, že je to určené spíš dětem. Je to knížka, která si zaslouží pozornost, a kterou by měl číst každý. Totiž, potom začnete tak trochu jinak uvažovat. O sobě i o ostatních. Najednou vám dojde, že všechny vaše starosti s krásou byly fakt ubohé. Dojde vám, že jsou lidi, kteří neměli takové štěstí, aby měli jen odstáté uši.

Tenhle příběh statečného Augusta Pullmana, leč je jak chce vymyšlený, vám vžene slzy do očí. Proč? No to kvůli statečnosti toho malého kluka. Vedle něj si budete připadat jako bačkora.

(Ne)obyčejný kluk se nesmazatelně zapsal do mého srdce i do mé mysli. Doufám, že nejsem a nebudu sama. Odkaz toho příběhu by se měl vtisknout do každého z nás.

Komentáře (0)

kniha (Ne)obyčejný kluk recenze