Na ostrově Mure se odehrál trochu divný příběh

recenze

Kavárnička na pobřeží (2018) / KáťaM.
Na ostrově Mure se odehrál trochu divný příběh
Přelom roku jsem strávila ve společnosti Kavárničky na pobřeží od Jenny Colganové, které už u nás pár knížek vyšlo. Měla jsem radost, když jsem ji objevila pod stromečkem, byla to má premiéra s autorkou a věděla jsem, že je u nás vcelku oblíbená a dobře hodnocená. Knížka začínala krátkou předmluvou autorky, ve kterém popisuje, proč se pouštěla do této knížky. Předmluva naladí čtenáře na takovou pozitivní a přátelskou vlnu, která hřeje a knížku si užíváte. V mém případě jen cca 100 stránek, pak to šlo bohužel z kopce...


Hlavní postavou je mladá advokátní koncipientka Flora, která pochází z malého skotského ostrova Mure. Po smrti své maminky se osamostatnila a přestěhovala do Londýna, kde pracuje ve velké advokátní kanceláři a je tajně zamilovaná do svého šéfa. Jeden z případů ji ale zavede zpátky na ostrov. Jeden zámožný klient kanceláře totiž na ostrově Mure staví luxusní rezort a potřebuje získat podporu místních, o což se má postarat právě Flora. Ta tak kromě složitého pracovního případu hledá i cestu ke svému tatínkovi a třem bratrům, marně. Navíc zde na ní ještě více doléhá ztráta maminky. Vše se obrací, když najde maminčinu knihu receptů. Advokátní kancelář přijímá novou strategii. Na ostrově Mure vznikne dočasná kavárnička financovaná klientem, ve které se bude péct z domácích surovin. Práci se stohem papírů tak Flora mění za zástěru. Pomůže klientovi a získá na svou stranu i rodinu? A propadne jejímu kouzlu i uzavřený šéf? A mohou ještě v dnešní době přežít původní rodinné farmy a udržet si samostatnost? Odpovědi si už musíte najít sami.

Mně je moc líto, že jsem jedna z prvních, která tuto novou knížku hodnotí. Mně totiž nezaujala. Na mě tam bylo až moc klišé. Rozhazovačný milionář, dokonalí advokáti, hlavní hrdinka, které se vše daří. Taky mi přišlo trochu přitažené za vlasy, že se jí začne ve vztazích odrážet smrt blízkého člověka, ačkoli předtím žila v Londýně úplně normálně. Také mě tam překvapila homosexuální linka, mně tam vůbec do všeho toho klišé neseděla. A už vůbec nemluvím o tom, jak snadno vyměnila práci v kanceláři za kuchyni.

Co se mi na knížce líbilo, bylo, že mě přenesla do jiného prostředí. Autorka ho krásně popsala a vzbudila ve mně touhu se na takové místo letět podívat. O větry, deště a divokou přírodu v knížce nebyla nouze a vedlejší motivy a linky knížky se mi moc líbily. Příjemná byla i předmluva autorky, škoda, že autorka nepřidala ještě více osobního. Kvituji také recepty na konci knížky, které Vás mohou s příběhem ještě více spojit.

Myslím, že knížka mohla získat v první vlně více čtenářů, kdyby měla trochu lákavěji napsanou anotaci. Vážně jsem nepochopila, proč v ní není nic o povolání hlavní hrdinky, věřím, že o strastech advokátní koncipientky by chtělo číst více lidí, než o problémech mladé ženy, která pracuje "ve velké firmě."

Opravdu knížce nechci ublížit, na její obranu proto dodávám, že v nedávné době byla hodnocena na kanále Knihánkov pěti hvězdičkami. I čtenář přede mnou ji ohodnotil čtyřmi hvězdičkami, což osobně považuji za velmi vysoké hodnocení. Věřím, že si knížku někdo přidá do Čtenářské výzvy (třeba jako knihu s méně než 10 komentáři v době čtení) a napíše o ní něco pozitivnějšího. Moc ráda si vyslechnu i jiné názory, ačkoli sama knihu nebudu řadit mezi své nejoblíbenější.

Komentáře (0)

kniha Kavárnička na pobřeží recenze