NA CO SLOVA NESTAČÍ

recenze

Na co slova nestačí (2020) / Spuffy
NA CO SLOVA NESTAČÍ
Psaní Brigid Kemmerer jsem si oblíbila, už při čtení knihy Dopisy ztracených, následováno retellingem na krásku a zvíře pod názvem Temné a osamělé prokletí. Pomalu a jistě se její jméno u mě usazovalo mezi oblíbené autory, a po dočtení této její novinky se zařadila do mých srdcových snad definitivně. Na co slova nestačí je volným pokračováním na již zmíněnou první knihu zde. Osudy hlavních postav se vám vryjí do srdce a nepustí ho, budete s nimi prožívat celý jejich příběh.
Emma, která je raději uzavřená ve svém on-line světě, než aby vnímala, co se děje v její rodině a Rev, který si nese traumata z dětství, a to nejen ve své mysli, ale i na svém těle. Oběma však do tohoto světa vklouzne něco, co je emocionálně zasáhne. Díky shodě náhod, kdy na sebe narazí při procházce u kostela, se začnou svěřovat jeden druhému. Avšak to, co je sblížilo je také může rozdělit, a tak si projdou oba těžkou zkouškou jejich vzájemného vztahu.
Během celého čtení jsem prožívala jak to smutné, tak i to co mě dokázalo rozesmát velmi emocionálně. Autorka se nebojí psát o vážných tématech jako je domácí násilí nebo šikaně, a to v jakékoliv podobě. A daří se jí do toho vložit i romantickou linku, která vás tím vším provede, a na závěr vás zahřeje u srdce. U mě tímto získala místo mezi TOP knihami roku a rozhodně veliké doporučení všem.

Komentáře (0)

kniha Na co slova nestačí recenze