Mystifikace s vůní růží

recenze

Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích (2011) 5 z 5 / Metcheque
Deník Ellen Rimbauerové - Dům v růžích

Výňatky z deníku Ellen Rimbauerové

Brakově vyhlížející brožka mě na první pohled nezaujala. Deník ženské neznámého jména ve mně evokoval tuctovou produkci červené knihovny. Ovšem podtitul Dům v růžích napovídá, že nepůjde o žánrovou jednoznačnost a své si najdou i milovníci hororu.

Zkusil jsem tedy první stránku a Dům v růžích mě ihned vtáhl do svých útrob, z nichž mě propustil až po dočtení knihy. To je ostatně jedním z největších plusů románu. Divák je vržen do situace, v níž se devatenáctiletá dívka vdá za čtyřicetiletého ropného magnáta a další události se valí prakticky samospádem. Autor(ka) projevuje nebývalý cit pro dialog a své umění prokazuje i tím, že komunikace hlavních postav odpovídá dobovým zvyklostem, tedy přelomu 19. a 20. století. Věrně je vykreslen také předválečný Seattle. Poměrně věrohodně pozorujeme těžkou situaci dělnické třídy, rasismus vůči Číňanům i podřadné postavení ženy, od níž se očekávala zejména role matky a uklízečky (a v tuto dobu také zasahuje společnost emancipační hnutí).

O to kontrastnější je pak popis intimity hlavní hrdinky, jejíž pojetí sexuality má k tehdejší křesťanské prudérnosti hodně daleko (a to byl deník kvůli explicitním scénám dokonce proškrtáván).

Kam tedy Deník Ellen Rimbauerové zařadit? Je především literární mystifikací. Ač deník působí autenticky a sloužil jako předloha k mnoha dalším literárním či filmovým dílům, není příliš pravděpodobné, že je založen na skutečných událostech. Do mysli se tak vkrádají další otázky. Pokud dům nikdy neexistoval, jak je to s údajným paranormálním výzkumem, k němuž se Joyce Reardonová, PhD. chystá? Kdo ví - a tato vědomá nevědomost udržuje mezi čtenářem a knihou zajímavé napětí.

Knihu nakonec nemůžeme ani považovat za horor. Paranormální situace se zde sice vyskytují, jsou však velmi okrajovou záležitostí. Je třeba opět zasadit příběh do dobového kontextu, protože spiritistické seance, které hlavní hrdinka prožívá, byly počátkem 20. století poměrně běžnou zábavou vyšších vrstev společnosti.

Sečteno a podtrženo - Dům v růžích je literárně zdařilé nahlédnutí do počátku 20. století. Pakliže byl psán bez předlohy v podobě skutečného deníku, jde z hlediska autenticity o špičkovou práci.

Komentáře (0)

Přidat komentář