Moderní detektivka v čapkovském stylu

recenze

Gilgul (2013) 5 z 5 / Babouš
Gilgul

Gilgul je podle židovské kabaly koloběh
duší na světě. Tak to alespoň píše anglická Wikipedia. Kromě toho je to výborná
kniha od Davida Jana Novotného. České literatuře se raději vyhýbám, ale Gilgul,
který právě vydává Knižní klub, mě přesvědčil, že současná tuzemská knižní
tvorba není jenom Viewegh a Halina Pawlovská. Existují i skutečně chytré knihy
s vtipem, které navazují na tradici prvorepublikových spisovatelů.
Novotného Gilgul takovou knihou je.




Román začne vraždou finančního
podvodníka v jednom londýnském parku. Jenže se ukáže, že nájemný zabiják
se spletl a namísto šejdíře střelil kulku do hlavy nebohému účetnímu. Ten se
dostává na vyšší úroveň bytí a odtud komentuje policejní vyšetřování a snahu bulvárních
novinářů odhalit vraha. Jenže počet mrtvých se začne zvyšovat. A stopy vedou do
matičky Prahy…



D. J. Novotný je pražský spisovatel,
takže ačkoliv je jeho román evropský ba kosmopolitní (část se odehrává i
v New Yorku), hlavní město České republiky je zde po Londýnu druhé
nejdůležitější. Kromě měst v knize hraje roli židovský mysticismus, art
terapie, bulvární novinář, ruský mafián a nevěrná manželka anglického generála. 



Autor kriminální zápletku okořenil
špetkou groteskního humoru a chytrých vtipů, takže místy připomíná povídky
Karla Čapka. Zajímavé rovněž je, že se v knize kromě fiktivních postav
vyskytují i skuteční lidé: pražský rabín Sidon či spisovatel Dan Brown. 

Výsledkem je moderní detektivka, která kombinuje rychlost současného světa
s filozofickým zamyšlením o posmrtném životě. Obě roviny jsou propojeny
(jako náš svět) a rozhodně se nebudete nudit. 



Ostatně, je možné se nudit u
příběhu, v němž vystupuje duch londýnského účetního, židovský rabín, britský
reportér, český psychiatr, ruský mafián, chlípná nevěrnice a spousta dalších
výstředních postav?



Jo a počkejte si na konec. Dodává románu úplně jinou
dimenzi…

Komentáře (1)

Přidat komentář
nightlybird
22.03.2013
nightlybird

Tady je vidět, že se dá kniha popsat relativně stručně, přitom nenásilně vtipně a hlavně aniž by bylo cokoliv podstatného z obsahu knihy vyžvaněno a při tom vzbudit pocit, že by si to člověk neměl nechat ujít - když pro nic jiného, tak pro příjemně prožité chvíle.
Pokud jde o porovnávání s Čapkem - není se čemu divit , v roce 1981 byl autorem literárního scénáře k Čapkovým povídkám režiséra J.Herze (netuším, jestli byl projekt realizován), takže má k němu nepochybně blízko.