Mlha hustá, mlha krvavá

recenze

Krvavá mlha (2013) 4 z 5 / Morsie
Krvavá mlha

Nejnovější román Patricie Cornwellové Krvavá mlha, je už devatenáctým ze série o forenzní patoložce Kay Scarpettové. Ta spatřila světlo světa poprvé před víc jak dvaceti lety v románu Postmortem, který se stal ihned bestsellerem.

Tentokrát se doktorka Scarpettová vydává ze svého domova v Massachusetts hluboko na jih do Georgie. Jejím cílem je ženská věznice, kde se má setkat s chronickou recidivistkou Kathleen Lawlerovou. Ta byla vlastně tím, kdo Kay do věznice pozval.

Kathleen je matkou masové psychopatky Dawn Kinceidové, která mimo jiné zavraždila i svého otce – shodou okolností Kayna kolegu – Jacka Fieldinga. Kay doufá, že díky této návštěvě možná zjistí, proč se choval Jack tak divně. A taky by moc ráda ulehčila svému svědomí. Pořád má totiž pocity viny, že za Jackovu tragickou smrt do jisté míry může ona sama.

Kay má všechno do puntíku promyšlené a naplánované, jenže když se konečně dostane do toho malého zapadákova, nic nejde, jak by mělo! Místo pořádného auta sežene, jen starou, ojetou kraksnu, její rezervace v hotelu je záhadně zrušená a co víc, chladně působící ředitelka věznice vypadá, že toho o Kay ví daleko víc, než by měla z pár vyměněných emailů. Tady rozhodně něco nehraje! Nejde jen o to, že si popovídá s jednou vězeňkyní – Kay to všechno pomalu dochází. Cítí zradu!

Když je Kay u konce své schůzky a chystá se odejít, Kathleen ji ještě stačí dát jedno telefonní číslo. Zároveň ji ale varuje, ať volá pouze z budky. Bude to tak bezpečnější. Kay se zdá číslo povědomé a potom, co ho vytočí a na druhém konci se ozve hlas, je naprosto šokovaná. Ze sluchátka na ni promluví Jamie Berger, bývalý milenec její neteře Lucy. A potom jí brada spadne ještě o patro níž, když zjistí, že její šéf Pete Marino, který měl být tou dobou na dovolené, je s Bergerem a společně na něčem pracují. Zvláštní. Aby toho ovšem nebylo málo, v krátkém sledu událostí se k tomu všemu ještě přidává informace, že pár hodin po Kayině odchodu z nápravného zařízení, byla Kathleen Lowlerová ve své cele nalezena mrtvá.

Mnoho divných souvislostí, mnoho záhadných náhod, které jistě náhodami nejsou. Kay přichází na to, že ona i všichni její blízcí jsou v pořádném maléru. Jde jim zkrátka o krk. Vypadá to tak, že po nich půjde chytrý, bezcitný vrah, který toho má na svém kontě jistě víc, než jen utrhaná muší křidélka. Jenže jde o Kathleenu dceru Dawn, nebo o někoho docela jiného? Hm, hádejte!

Teda, co mám říct? Výborné. Jiná slova mě prostě nenapadají. Promyšlené, propletené, komplikované, napínavé! Nemám jedinou výtku! Naopak, musím vyzdvihnout fakt, že zápornými postavami jsou ženy! To je velice ojedinělé a vskutku působivé. Vražedkyň je jak šafránu – po té spoustě zabijáků je to příjemná změna.

Při četbě jsem měla chvílemi takové to ne zrovna příjemné mrazení v zádech. Ale neodradilo mě to a já dál hltala jednu stránku za druhou a nemohla jsem se dočkat, až to všechno rozlousknu. A pak jsem to rozlouskla a to mrazení v zádech se rozlilo i do zbylých částí mého těla.

Klasické detektivky mi až zas tolik k srdci nepřirostly, ale Krvavá mlha mě uchvátila. No a vzhledem k tomu, že jsem až doposud o Patricii Cornwellové neměla ani páru, mám toho před sebou, co musím dohnat, ještě spoustu. Čekají mě napínavé vánoční svátky.

Komentáře (1)

Přidat komentář

kapr
23.10.2017

Výborné a výstižné.

Nijak zvlášť jsem to nepitval.

ALE:

psychopatka má příjmení Kincaid,

bývalý milenec byla milenka,

a

strana 7 - "Vedoucímu svého oddělení Bryceovi jsem nařídila ..."
X
strana 20 - "Anebo, jak říká můj hlavní vyšetřovatel Pete Marino, ..."

(Ty vztahy mi tam osobně nejsou nijak zvlášť jasné ale (jen kvůli tomu) tu knihu znova (teď a hned) číst prostě nehodlám!)

Mnou uvedené stránkování se vztahuje k následujícímu vydání
978-80-242-4179-1 z roku 2013 (předpokládám, že další přibudou).

Můj názor k tomuto jinak velmi dobrému komentáři asi nejlépe vystihuje název jedné knihy, kterou kdysi dávno napsal Jules Verne. Jste li na něj zvědavi zadejte do vyhledávače
978-80-7390-361-9