Které miluješ více?

recenze

V průběhu loňského roku nejednoho z nás svou temnou obálkou nalákala kniha Maminčin mazánek britské autorky Sarah Flint. Jedná se o první případ z nové série detektivních thrillerů s detektivem konstáblem Charlie Staffordovou v hlavní roli, která působí v londýnské Metropolitní policii. Letos má v nakladatelství Omega vyjít další případ nesoucí název Sběratel trofejí.

V Londýně je pohřešována matka se svým mladším synem. Někomu by se mohla nabízet odpověď, že společně se synem utekla od svého násilnického manžela. Proč by ale v tom případě nechala doma svého staršího syna? Na všechny otázky musí nalézt odpovědi Metropolitní policie, která je však tlačena časem, neboť ztracených matek a dětí začíná přibývat a je zcela zřejmé, že nikdo z nich neodešel dobrovolně. Kdo má však na starost tyto podlé únosy a následné momenty hrůzy a děsu, kterými si tyto nebohé oběti prochází? Podezřelých je několik, lze však mezi nimi nalézt i skutečného pachatele? Kam pachatel své oběti ukládá? Proč si s nimi hraje jako kočka s myší?

K celé věci je povolána devětadvacetiletá Charlie, která je mezi svými kolegy proslulá tím, že často chodí do služby pozdě. Málokdo jí však věří to, že skoro vždy za jejím pozdním příchodem stojí nějaký zločin, který musela vyřešit, neboť je jimi přitahována jako magnet. Charlie pátrá po pohřešovaných osobách společně s jejím šéfem, detektivem inspektorem Geoffreyim Hunterem. Dokáží však včas najít psychopatického únosce s možnými vražednými sklony dříve než bude pozdě?

Sundal visací zámek. Tady už ho nebude potřebovat. Použije ho na další. Měl by začít brzy znovu kopat, možná hned. Cítil, jak ho zaplavuje vztek. Bylo to nekontrolovatelné. Byl plný energie, čilý, nabuzený. Líbilo se mu to, ta naléhavost, ta zoufalá potřeba, miloval to plánování a miloval skutečnost, že mu nebyli na stopě o nic víc. (Str. 197)

Maminčin mazánek obsahuje prolog, čtyřiačtyřicet kapitol a následné poděkování autorky. Kniha vás chytne hned od první stránky svou napínavostí a různými úhly pohledu vyprávění a pustí až po skoro dech beroucím závěru. Protože zde můžeme sledovat hned několik dějových linek najednou, ačkoliv ta hlavní se točí ohledně hledání pohřešovaných a pátrání po jejich únosci, jsme několikrát svedeni na špatnou kolej vedlejšími ději.

Příběh je vyprávěn z pohledu vševědoucího vypravěče v er-formě, což se pro něj dokonale hodí, obzvláště co se týče popisů a myšlenkových pochodů únosce. Tato forma vyprávění totiž přispívá k tomu, že únosce je mnohem temnější a obávanější postava než kdyby vyprávěl sám. Ačkoliv poznáme jeho psychický profil a rodinné zázemí, do posledních stránek nevíme, kdo se za tím vším skrývá, což se dá rozhodně považovat za velké plus této knihy.

Mnoha čtenářům se zalíbí neustálý příval adrenalinu a napětí, ve kterém jsme po celé čtení udržováni. Několikrát si budete jistí tím, že víte, co se vlastně kolem vás děje a kdo je příčinou toho všeho, ale pouze proto, abyste za chvíli zjistili, že jste vedle jako ta jedle.

Jako negativum by někomu mohly připadat drasticky popisované násilné situace, které jsou páchány mimo jiné i na dětech. Ačkoliv jsem já sama matkou, která nesnese pomyšlení na to, že by nějakému dítěti mělo být ubližováno, popisy jsem jednoduše přeskakovala, protože bych se jinak ochudila o napínavý zážitek ze čtení.

Maminčin mazánek je bohatý na kladné i negativní charaktery. Nejbližší se nám stane právě Charlie, u které máme možnost poznat i něco z jejího soukromí. Věřím tomu, že s každým dalším vydaným případem jí budeme znát blíže. Charlie mi byla sympatická, protože máme společný koníček - běh a jsme stejného věku. Všimla jsem si toho, že v poslední době se běhání rozmáhá nejen mezi skutečnými lidmi, ale i mezi knižními postavami. Stále více charakterů utíká všedním starostem a nachází oblibu ve volně plujících myšlenkách a pocitu klidu a štěstí.

Značnou část vyprávění pokrývá i pachatel, po kterém je důsledně pátráno. Poznáme jeho dětství a záměry. Z jeho slov vám bude několikrát psychicky těžko a bude vás i mrazit. Možná že nad ním budete cítit i příval lítosti. Není však ani zdaleka jedinou negativní postavou v knize, těch je daleko více.

Čtenáře rozhodně zaujme informace, že Sarah Flint je pseudonym spisovatelky, která pětatřicet let pracovala u Metropolitní policie a je zcela samozřejmé, že ve svých příbězích čerpá z mnoha skutečných případů, na jejichž vyšetřování se v době služby podílela, což je v případě Maminčina mazánka očividné.

Co mnohé také donutí k zamyšlení, je samotný název knihy. Proč autorka svému příběhu zvolila právě takový? S názvem koresponduje i obálka, která je dost podobná originální verzi, s tím rozdílem, že čeká je více bílá, kdežto anglická je více temnější. Rozhodně nás však navnadí k tomu, co nás uvnitř čeká - příběh plný temnoty, děsu a ne vždy šťastných konců. Ale tak tomu chodí i v běžném životě, takže Maminčin mazánek se řadí mezi příběhy, kterému snadno uvěříte a přijmete ho.

Maminčina mazánka doporučuji otrlejším čtenářům, kteří se jen tak něčeho nezaleknou. Nabízí nám příběh po všech stránkách napínavý a rozhodně jedinečný co se týče ne často využívaného tématu únosů matek a dětí.

Komentáře (0)