Krutý měsíc

recenze

Kniha se odehrává o Velikonocích, během přísného covidového lockdownu. Původně jsem nevěděla, jak se na ten covid budu tvářit, ale nakonec mi vůbec nevadil. Díky všem opatřením dávala zápletka smysl tak, jak byla napsaná a navíc jsem si připomněla, jaké to pár let zpátky bylo.

Příběh začne rovnou pěkně zostra. Jakmile si přečtete první stránky, rozhodně vás bude zajímat, co se stalo a jak se bude vše dál vyvíjet. Střídající se kapitoly z pohledu dvou žen vám ukazují události ze dvou úhlů pohledu. Betyna a Tamara jsou každá úplně jiná, neměla jsem problém vyznat se v tom, kdo zrovna vypráví. Každá má svoje problémy, které si řeší, ale situace je svede dohromady a musí se vedle sebe naučit žít.

Postavy mi přišly dobře propracované, ačkoliv mi u Tamary vadilo její vyrovnávání se se stresem a způsob, jakým začala nový vztah. To je něco, co bych já osobně nedokázala a ani bych v napínavé knize takové proložení nepotřebovala. Nevadí mi, pokud to během příběhu jiskří a ke konci, když pomine stres, se vyvine jiskření do něčeho hlubšího. Ale tady mi to nedávalo smysl a přišlo i docela rušivé.

Kniha je dost předvídatelná, většinu zápletek se mi podařilo uhodnout, aniž bych se o to nějak pokoušela. Nicméně v tomhle konkrétním příběhu mi to ani moc nevadilo, užívala jsem si čtení jako takové a fandila oběma ženám, aby to pro ně dopadlo dobře.

Označení knihy jako detektivka s prvky thrilleru mi přijde docela zavádějící, protože se tu o policejní práci nedá vůbec mluvit. Vše sledujeme z pohledu Betyny a Tamary, které se na vlastní pěst snaží objasnit, co se vlastně přihodilo. Je to napínavý román s thrillerovými prvky, ale rozhodně ne detektivka - chci to objasnit pro ty, které tento žánr přitahuje, nebo naopak odrazuje.

Celkově mě kniha bavila, líbilo se mi prostředí české vesničky a střídání vypravěčů. Bylo to dobře napsané, postavy propracované a stránky mi ubíhaly pod rukama.

Komentáře (0)