Krátké setkání, s vraždou

recenze

Krátké setkání, s vraždou (1999) / kamila1867
Krátké setkání, s vraždou
Krátké setkání, s vraždou, kniha Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové poprvé vyšla v roce 1999 a dnes ji po 19 letech znovu vydává nakladatelství MOBA jako Původní českou detektivku.

Příběh se odehrává v Kanadě, do které po roce 1968 odcházeli čeští občané za prací a hlavně za svobodou, která jim v jejich rodné krajině nebyla dopřána. Zde se proto setkáváme i s rodinou Lomnických, hraběnkou Annou Lomnickou, která se v Torontu usadila se svým manželem zubařem a malou dcerou, sama provozující vyhlášený kadeřnický salon.

Idylka je narušena při večeři u Abeho a Lízy Kopytových z Bostonu, kdy je jejich dům vykraden a Annina kamarádka je zde nalezena mrtvá, v tuto chvíli do děje vstupuje i detektiv Sinclair vyšetřující tuto záhadnou smrt.

Hraběnka Lomnická ale bere zákon do svých rukou a rozhodne pátrat na vlastní pěst. Komu nakonec jde ale opravdu o život? Není to sama hraběnka, a proč?
Kniha je velmi čtivá a velmi často překvapí i lehkým humorem, které i přesto, že je to detektivka do děje velmi dobře pasuje. Kromě toho se těšte na typickou rodinnou atmosféru s vypečenou tetičkou Hubertou.

Vstal jsem, políbil svou ženu na čelo a zdvořile se zeptal: „Budete si přát snídani do postele, paní hraběnko?“ Anka otevřela oči, zamžourala, protáhla se a formálním hlasem mi odpověděla:
„Jak se můžete tak hloupě ptát, Jamesi. Je přece sobota. Paní Hornová přijde až v půl dvanácté.“
Kadeřnictví bylo už tak zavedené, že si Anka v sobotu vždycky přispala a svoje nejváženější zákaznice objednávala na později. S Martou byl problém – v ten den nebyla školka a já rezolutně prohlásil, že dvě holčičky nezvládnu. V podniku tedy od devíti pracovaly jenom dvě zaměstnankyně, Sally a Mária, a paní šéfová chodila až na jedenáctou.
(…)
Totiž: Anka je skutečně hraběnka – ze Zhoře a na Klinštejně – a já kromě toho, že jsem MUDr. Antonín Lomnický, měl bych – nebýt ovšem pádu Rakouska a historického vývoje po té události – podobný titul: hrabě Lomnický z Lomnic. Naše, na rozdíl od Nikolky, tichá a poslušná dcera Lucinka byla by, nebýt výše zmíněných okolností, komtesa Lucie z Lomnic a Zhoře. Takto je to Lucka Lomnická, moje žena je Anka Lomnická, kadeřnice a majitelka úspěšného salonu krásy, jak se v Kanadě říká oficínám, na rohu Yonge a St. Clair. Já jsem odborný zubní lékař neboli, jak se v Kanadě méně honosně říká, dentista, s licencí, kterou jsem si, na rozdíl od většiny českých zubařů, co přistáli na těchto březích v roce 1968, vydobyl na první pokus.

Komentáře (0)

kniha Krátké setkání, s vraždou recenze