Královna ničeho aneb Jak to dopadlo s krutým, podlým a černým princem?

recenze

Jaká je vaše nejoblíbenější série? A je i zároveň nejlepší, jakou jste kdy četli?

Přestože jsem si Krutého prince užila, nebude mou nejoblíbenější ani nejlepší sérií. Řadí se před trilogii Griša, která byla taky skvělá, ale ne tak moc. Je těžké tyhle série řadit do žebříčku.

Konec druhého dílu pro mě byl tak obrovský cliffhanger, že jsem okamžitě otevřela Královnu ničeho a hned se začetla. Trochu jsem se zklidnila a užila si perfektní část s Grimou Mog. To byla opravdu skvělá kapitola. V průběhu knihy se o ní dozvíme i víc, ale už tady se stala jednou z mých oblíbených vedlejších postav. Přidala se tak ke Švábovi a Pumě. Kdo se ale mým oblíbencem nestal je stále Taryn. V každém jejím nádechu jsem čekala zradu.
Už u druhého dílu jsem zmínila větší poměr politiky. Tady už se řeší doslova krvavá politika a dá se říct, že přímo v poli. Pořád musím uznat, že to autorka napsala opravdu chytře, protože jsem tímhle politikařením proplula a ani na minutu mě nepřepadla nuda.
Ocenila bych větší – úplnější mapu. Severní části Země víl byli asi poměrně daleko, ale trochu mě štvalo, že si to nemám jak vizualizovat. Přitom se tam odehrává poměrně důležitá část příběhu.
K závěru knihy, když nastala ta černá událost, kterou vám nebudu spoilerovat, jsem si říkala, že v jiném příběhu by mi to asi přišlo moc překombinované, ale tady to celkem pěkně sedělo. Opět ale musím říct, že kdybychom měli větší přehled o systému magie, cítila bych se líp.
Konec byl trochu předvídatelný, ale přesto jsem čekala, že se toho stane víc. Chtělo by to ještě něco víc.

Obálka a grafika: Hardback prosím! Grafika je prostě skvělá.

Verdikt: Celkově série Krutý princ byla opravdu povedená. Královna ničeho se mi líbila možná o chloupek víc, než Podlý král. Hodnotím 4 hvězdičkami.

Komentáře (0)