Králíci z Ravensbrücku

recenze

Dívky beze jména (2018) / denisa7430
Králíci z Ravensbrücku
Jedna věc je číst o válce v novinách a zanášet dění do map pomocí špendlíků, vidět rozedranou zemi na vlastní oči je něco docela jiného.“ - 317-

Velmi kvalitně zpracované téma druhé světové války z pohledu tří žen, které přímo zasáhl koncentrační tábor Ravensbrück. První ženou byla americká herečka Caroline Ferridayová a velká bojovnice za práva evropských dětí a žen utlačovaných během války. Druhou hrdinkou je mladinká Kasia Kuzmericková, která byla ve zmiňovaném táboře uvězněna spolu se svou sestrou Zuzannou i matkou. Kasia se stala také tzv. pokusným králíkem – byla spolu s mnoha dalšími mladými zdravými ženami použita pro nehorázná zvěrstva. V zájmu říše byla znetvořena. Do vytvořených ran doktoři dívkám vkládali různé předměty jako rezavé hřebíky, třísky, střepy, štěrk, hlínu či bakteriální kultury proto, aby mohli stimulovat válečná traumatické zranění německých vojáků na frontě. Tento tábor rovněž proslul pro pokusy se sulfonamidovými injekcemi. Poslední „hrdinkou“ příběhu je Němka v tom pravém slova smyslu, oddaná vůdci i myšlence nacismu, lékařka Herta Oberhauserová.

Kasia se svou milující rodinou žila v polském Lublinu, když do něj na konci roku 1939 zavítala německá armáda. Většina mladých mužů byla odvedena na stavbu nového tábora u jižní hranice města – později neblaze proslulého Majdanku. Z Lublinského hradu si gestapo udělalo hlavní stanoviště. V jeho sklepeních se nacházely cely pro zadržované, na nádvoří vězně rovnou stříleli.

Po bombardování a nehorázném chování Němců vůči obyvatelstvu, se z Kasii stala opravdová vlastenka – přidala se k odboji s názvem „Šedé zástupy“. Bohužel, právě při jedné z akcí byla přistižena o deportována v roce 1941 do německého ženského tábora s červeným označením politického vězně za velezradu.

Válka skončila. Hitler si v dubnu 1945 sám zbaběle vezme život. Herta se snaží, tak jako ostatní příslušníci SS, uniknout, schovat se, ale nakonec je uvězněna. Jako jedna z mála si u Lékařského procesu v Norimberku vyslechne dne 20. srpna 1947 ortel odnětí svobody dvaceti let. Z dvaceti let je nakonec jen pět a Herta si bez skrupulí v Německu otevře praxi praktického lékaře pro dospělé a děti, aniž by si změnila jméno.

Kasia trpí nevraživostí a silnou nespravedlností vůči okolnímu světu. Situace v Polsku je navíc vyhrocená, je obsazena Sovětským svazem a bývalí odbojáři jsou spolu s přeživšími z koncentračních táborů vězněni a opět mučení. Místo toho, aby se Polsko dočkalo nového začátku, dostalo se mu jen nových forem bezpráví.

A právě zde nastupuje se svými dobrými úmysly Caroline. Ta vyvine veškeré své úsilí, aby do Ameriky dopravila všechny přeživší „králíky“ – 12 let po válce je těmto ženám konečně poskytnuta zasloužená moderní zdravotní péče.
Některým z nich se tak otevírá nový život, některé naleznou lásku svého života, některé přemůžou svou neskrývanou nenávist vůči všemu cizímu.

Autorka se nechala inspirovat opravdovými osudy pamětnic a vytvořila nesmírně silný příběh o odvaze, utrpení a laskavosti. Příběh je na konci knihy doplněn autentickými fotografiemi účastnic. Nádherná kniha, které rozhodně patří čestné místo v mojí knihovničce.

Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2018 nakladatelstvím Vyšehrad. Celkem má 526 stran. Napsala Matha Hall Kelly. Z anglického originálu přeložila Tereza Marková Vlášková. ISBN 978-80-7429-982-7.

Komentáře (0)

kniha Dívky beze jména recenze