Kniha plná Artuše

recenze

Šestnáctiletá Bree po smrti své matky netouží po ničem jiném, než uniknout vlastnímu smutku a místům, která jí její matku připomínají. A k tomu má jedinečnou příležitost na Severokarolínské univerzitě, kam nastoupí se svou kamarádkou Alicí. Opak je však pravdou, protože zjistí, že se vzpomínkami na matku to tu bude ještě těžší. Hned po příjezdu je svědkem útoku démona, díky němuž zjistí, že za smrtí její matky je něco víc. Rozhodne proto infiltrovat se mezi rytíře Řádu kulatého stolu, aby zjistila co se doopravdy stalo. Jenomže to nebude tak lehké...

Prvně bych tu chtěla zmínit nedostatky knihy, kterých moc není, takže to bude rychlé. Od začátku knihy je to v podstatě samá akce a autorka nám nedá ani chvilku na oddechnutí a kvůli tomu je kniha přečtená hrozně rychle a nestihnu si jí jak se patří vychutnat a malinko mi to vadilo, jelikož kniha je tak skvělá, že se vám jí nechce přestat číst.

Dále bych chtěla zmínit romantickou linku, což je jen můj názor, ale mě se prostě nelíbila. Prostě se mi ten daný člověk k Bree nehodil a fandila jsem někomu jinému.

Tím máme vyřešené nedostatky a teď ty přednosti. Předností celé knihy je už samotná obálka, která je díky bohu originální a je strašně krásná. Tuhle knihu jsem viděla už na zahraničních bookstagramech a obálka mě přesvědčila, že si knihu přečtu v češtině.

Něco více o králi Artušovi, Merlinovi a Řádu kulatého stolu jsem se dozvěděla právě až díky této knize, dřív jsem o tom slyšela jen nějaké zmínky a o to víc mě překvapilo, jak mě to bavilo. Poslední dobou se s mytologiemi roztrhl pytel, ale u této knihy mi to nevadilo, jelikož se to hodně lišilo.

Hlavní zápletka, smrt Breeiny matky je neskutečně dobře promyšlená a osobně je mi moc líto autorky, že si musela prožít podobný smutek.

A pak dostává slovo magie. V Mýtonoších se střídají dva typy magie, které se navzájem doplňují a obě se k sobě hodí jako puzzle. Magie půdočárných a krvečárných. Magie krvečárných je v knize sice popsaná více, ale větší váhu má magie půdočárných. Obě dvě mě neskutečně zaujaly a bavilo mě poznávání každého nového zákoutí.

Hlavní postava mi okamžitě přirostla k srdci, byla sympatická, měla správné názory a rozhodnutí a to, že měla i své chyby jí činilo realistickou a dobře se o ní četlo.

Pokud vám nepřiroste k srdci hlavní hrdinka, tak vám můžu slíbit že mezi vedlejšími postavami si svého oblíbence najdete. Za mě má nejlepší charakter polodémon Selwin Kane.

Worlbuilding je také naprosto úžasný. Jedinečné fantasy odehrávající se v moderním světě, kde se řeší témata jako rasismus, trauma atd.

Abych to shrnula, kniha se mi líbila natolik, že se určitě objeví na vrcholu seznamu nejlepších knih za rok 2021. Všechny postavy byly realistické a originální, zápletka jedinečná a úžasná, a ač byla kniha dlouhá, stejně to nestačilo, romantická linka mi sice moc nesedla, ale prakticky mi to nevadilo. Skvělý svět, skvělá magie a já moc doporučuji.

Komentáře (0)