Recenze pod srdcem

recenze

Za knihu vděčím @humbook , #humbookblogeri a #spoluprace. Děkuju.

Kniha Světla nad močálem se zdála být ukončenou, vyřešenou a uzavřenou. Avšak Tma pod srdcem toto zdání rozbila.

Lena se po loňské nevydařené sebevraždě uzavře do sebe a začne trpět depresemi. Z oblaku antidepresiv jí však vyruší email od Lukáše Valenty. Spolu s ním se vydává zpět do Temného Navu, aby z Ostrova neviňátek získala duši nenarozeného dítěte. Netuší však do čeho se pouští...

Už v prvním díle byla Lena dost emotivní, avšak zde zjišťujeme, že má hypersenzitivitu a tudíž prožívá všechno víc než ostatní. A bylo to vidět... Já chápu, že přecitlivělost k té nemoci patří, ale někdy už mi Lena opravdu lezla na nervy. Vím, že to byl nejspíš záměr, ale fakt mě štvala.

Kniha je dost depresivní, nejen Lenina temná a ubrečená nálada, ale i místo, kde se příběh odehrává. Vždyť se to také jmenuje Temný Nav...

Po dočtení Světel nad močálem jsem myslela, že o Temném Navu vím spoustu věcí, ale přesvědčila jsem se o opaku. V knize je blíže popisován svět. Je zde Ostrov neviňátek, ostrov Bujan a Město hráčů a spoustu nových bytostí. Ač nám toho první díl nabídl hodně, tato kniha ho úplně předčila.

Také druhý díl mě bavil více než první. Měl více akce a napětí a přečetla jsem ho za tři dny, proto také lepší hodnocení, pořád to ale není na 5/5. Poznáváme zde jak svět, tak i postavy Lukáše a Diviše u kterých jsem nevěděla co si o nich myslet.

Co musím vyzdvihnout, je zápletka. Ze začátku to vypadalo na jednoduchý úkol, ale potom se to začalo nabalovat. Trochu mi to připomnělo sněhovou kouli.

A ten konec! I kdybych tušila, že něco takového jde, divila bych se stejně.
! Určitě doporučuji!

Komentáře (0)