Kniha, která bude definovat český literární kánon nového tisíciletí.

recenze

Nemohu se dosytosti nabažit této skvělé, trefné a nesmírně vtipné knížky, která podobně jako již Ouředníkova Europeana bude knihou roku, možná desetiletí, bude obdobně překládána do desítek světových jazyků. Je dost možné, že v cizině bude autor spojován s experimentátorstvím skupiny Oulipo a Georgesem Perecem, Raymondem Queneauem a dalšími, v českém prostředí ale Patrik Ouředník nemá ani srovnání, ani konkurenci. Ano, žijeme v postmoderní době, bohužel - ale i bohudík. Literatura má zcela jinou podobu, než kdy měla, bohužel - ale i bohudík. Ouředník je jedním z myšlenkově nejpronikavějších a literárně nejschopnějších duchů, které česká literatura v současnosti má, bohužel - ale i bohudík. Autor má zcela výjimečnou schopnost vystihnout paradigma, horizont a limity současné doby: veškeré nešvary, mýty, úlety, pitomosti, úchylky, poklesky, tiky, blbosti, konstanty, zlatá telata, modly, rituály, prostě všechno, čím skutečně tato doba žije, je destilováno a koncentrováno v Ouředníkově knize, bohužel - ale i bohudík. Vychází z toho velmi nelichotivý obrázek zdegenerovaného, zblblého a zpitomělého lidstva, které prochází závěrečnou fází své civilizační existence. Ha! řekne si laskavý čtenář, tak ono je to vážné, s tím "koncem světa", bohužel - i bohudík. Ale není, laskavý čtenáři, je to jenom literatura nebo lépe řečeno to, co z ní zbylo a to, co je ještě ochotno s námi, ostatními laskavými čtenáři, vést skrze knihu dialog jako rovný s rovným. Na konci knihy se zcela příhodně ptá nakladatel autora: "konce světa? a k čemu je to dobré?"............."Jak to myslíte, k čemu je to dobré" opáčí překvapený autor. Současný svět je zpodobněn Ouředníkem jako svět triviální a hloupé anekdoty, u které se ovšem neskutečně chechtáte, chechtáte se všem neskutečným pitomostem a úchylárnám, které nás obklopují. Ať čtete Ouředníka horem dolem, jak chcete, vždy se velmi dobře bavíte - i když třeba zakotvíte v téměř dokonale inscenovaném historickém pesimismu, který z knihy přímo čiší. Autorův postmoderní styl ovšem vybízí k tomu, abyste tuto knihu nezařazovali do škatulek literatury, ale abyste se královsky bavili. Aspoň u mě to tak zafungovalo. Díky, Pane spisovateli ! Proč proboha musím děkovat francouzskému spisovateli českého původu, to je jako kdybych obdivoval Milana Kunderu, no fuj! To asi nejsem ten správný Čech :-)))))))

Komentáře (0)