Když srdce zakryje mrak

recenze

V předvánočním období, v době náročné pro každého z nás, jsem vděčná, když mohu sáhnout po nějaké knize, jejíž jediným cílem je alespoň na chvíli vypnout a užívat si plynoucí slova a ubývající stránky. Osvědčenou spisovatelkou těchto oddychovek se pro mě stala Alexandra Potter, jejíž knihy jsou opravdu nenáročné, skvěle si při jejich čtení odpočinu a protože čas mi dovolí číst převážně v noci, díky nenáročnému příběhu ulehám do postele s čistou hlavou. Od této spisovatelky jsem četla již několik jejích knih vydaných v českém vydání, ale teď se mi do ruky dostala její nejnovější, která vyšla v listopadu a nese název Hledá se Romeo.

Kdo by si nepřál alespoň jednou za život prožít silnou lásku podobnou té, která byla popsána v nejslavnějším díle Williama Shakespeara? Protože člověk je tvor společenský, každý z nás, i když třeba jen potají, doufá, že “někde” na nás čeká ten pravý nebo ta pravá. Pamatuji si, že když jsem byla mladší a poprvé poznala lásku, naivně jsem si myslela, že je to “ono” a že to bude trvat napořád. Co vám budu povídat, po několika krásných letech jsem si opět stoupla nohama pevně na zem, tentokráte však s přesvědčením, že žádný Romeo ani Julie po světě nechodí. Až když se mi podařilo toto pochopit a sundat z očí růžové brýle, otevřela se mi cesta ke štěstí. Tehdy si ke mně našel cestu můj současný partner, se kterým kráčíme po společně cestě životem téměř deset let.

Jak by vám asi bylo, kdyby vás někdo nechal sedět v restauraci a čekat? Bylo by vám trapně? Byla byste nervózní? Zuřila byste?

Růžové brýle po dvou letech fungujícího vztahu pomalu začíná sundávat i Julie, hlavní hrdinka nejnovějšího románu oblíbené britské spisovatelky. Její partner Will, se kterým sdílí společnou domácnost, začne být poté, co se naplno vrhne do podnikání v oblasti zahradničení, najednou protivný, zapomíná na to hezké co si mezi sebou vybudovali a úplně jako kdyby ztratil o Julii zájem. Samozřejmě, že neztratil, ale nám ženám začíná hned, jakmile není něco dle našich představ, v hlavách blikat varovná kontrolka. Julie se s Willovým nezájmem snaží sžít dokud nepřeteče pohár její trpělivosti…

Že ji někdo nechá čekat, to už by bylo samo o sobě dost zlé, ale ji tady nechal sedět její přítel.

Pokud nejsou naše přání a potřeby naplněny, vyhledáváme útěchu většinou v nějaké jiné činnosti. A tak se Julie začne více soustředit na svůj profesní život a stane jako vedoucí na velkém a důležitém projektu, který jí v případě neúspěchu může stát i místo. Ani jí tak nejde o místo jako o otázku, která jí vytanula na mysl a nechce jí dopřát klidu - kdepak se nachází ten její Romeo? Přece Will nedovolí to, aby jejich vztah skončil na mrtvém bodě?

Julie se otočila, ale přes všechny ty lidi nikoho neviděla. Upřímně řečeno ani nečekala nic extra. Trudyin vkus na muže byl mírně řečeno dost zvláštní. Ale pak číšník ustoupil stranou a Julie o spatřila. Určitě to byl on.

Nejdůležitějšími postavami jsou nám zde Julie a Will. Oba dva mi byli svým způsobem sympatičtí a přála jsem jim oběma šťastný konec. Jak ale vlastně může být konec šťastný, když se jedná o konec? Na těchto postavách a ještě na Juliině nejlepší kamarádce Trudy, je během příběhu znát velká proměna jejich sociálního cítění a dokonce jejich životů. Julie se mi v některých věcech dost podobala, neměly jsme jen podobný věk, ale občas i některé myšlenkové pochody. Akorát já, na rozdíl od ní, už si užívám i radostí a strastí mateřských.

Od Alexandry Potter už mám něco načteno, a proto mě celkem překvapil styl psaní Hledá se Romeo. Jedná se o vleklý, dost zpomalený a předvídatelný děj, autorka kolikrát podle mě nevěděla co napsat dřív a některé pasáže se zdají být celkem zmatečné. Samotné téma je takové všední, na což nejsem u této spisovatelky zvyklá, protože třeba například v Já a pan Darcy dokázala vykouzlit romantickou atmosféru a okouzlení, které mi zde chybělo.

Snažila jsem se o tomto příběhu zjistit něco více na oficiálních internetových stránkách autorky a zaujala mě jedna informace, která by měla být dle mého názoru uvedena v samotné anotaci. Tato autorčina nejnověji vydaná kniha u nás vyšla v zahraničí již roku 2002 a tudíž se jedná o autorčinu ranou tvorbu, přesněji její třetí vydaný literární počin. Bohužel musím napsat, že v tomto případě je opravdu znát, že se jedná o začátky její literární kariéry. Pro mě se jedná o dosud nejslabší autorčin příběh, ačkoliv jsem četla i její první vydanou knihu s názvem Co je nového, kotě?, která se mi v porovnání s touto líbila daleko více.

Na druhou stranu zase díky tomu, že originál byl vydán před sedmnácti lety, jsem se mohla vrátit zpátky v čase díky několika známým filmům, zpěvákům a zpěvačkám té doby. Zavzdychala jsem si nad tím, jak neúprosný je čas a zamáčkla slzu v oku.

Hledá se Romeo doporučím jako odpočinkovou četbu, u které je však důležité vědět, že se jedná o počátky autorčiny tvorby. Zvláště pro čtenáře, kteří by si tuto knihu zvolili i jako samotné seznámení se s autorkou. Tato vám totiž neukáže to kouzlo, pro které je Alexandra Potter Alexandrou Potter a rozhodně bych volila jinou.

Komentáře (0)