Když se bernardýn Cujo nakazí vzteklinou, je to teprve začátek...

recenze

Cujo (1992) / Blaufik

Cujo je přátelský bernardýn, který by neublížil ani mouše. Je naprosto oddaný svým páníčkům, hlavně malému Brettovi, kterému patří.

Camberovi jsou rodina ve které Cujo žije. Ovšem nejsou úplně obyčejnými obyvateli Castle Rocku. Joe má sice autodílnu, kde opraví opravdu jakoukoliv závadu, ale je také alkoholik, který nechodí pro ránu daleko.
Jeho manželka Charity to s ním opravdu nemá jednoduché a jeho zákazy a instrukce poctivě snáší už dlouhá léta.

Na druhou stranu tady máme také rodinu Trentonových. Donna je žena v domácnosti a má manžela Vica, který se živí v reklamní agentuře a syna Tada, který z ničeho nic začne trpět ošklivými nočními můrami.

Dveře jeho šatníku se pravidelně otevírají a vylézá z nich ošklivá příšera, která k Tadovi promlouvá a snaží se ho vyděsit.
Byl téměř u země. Široká ramena se mu vzdouvala nad vztyčenou hlavou, jantarové oči mu žhnuly - mohl to být napůl člověk, napůl vlk. Tad se posadil a ty oči ho sledovaly. Šourek se mu scvrkl a naježily se mu konečky vlasů. Dech mu hvízdal ve staženém hrdle a ty šílené oči se smály a slibovaly příšernou smrt za symfonie neslyšných výkřiků.

Jednoho dne se, jak už to tak bývá, Cujo toulá po okolí. Narazí zde na králíka, kterého se rozhodne pronásledovat a to až ke skryté podzimní jeskyni. Když se chce vrhnout dovnitř za králíkem, tak se však zasekne ve vchodu a v tu chvíli se k životu probudí netopýři a s nimi i zlo krutější než sama smrt...

---

Ještě když jsem chodila na školu, konkrétně do prváku, tak jsem si půjčila od kamarádky Řbitov zviřátek. Zamilovala jsem se do příběhu a rozhodla se, že chci číst více knih z pera Stephena Kinga. V té době jsem se o čtení moc nezajímala a už vůbec jsem netušila, že jsem měla tu čest s mistrem hororu... Dnes o více než deset let později má láska k tomuto autorovi stále pokračuje a tak tady pro vás mám recenzi na knihu Cujo,

Tato kniha má dnes na kontě mnoho obálek a myslím si, že všechny jsou stejné, jako samotný příběh - temné a děsivé.

Příběh, který se v knize odehrává není členěn na jednotlivé kapitoly, ale pouze na jednotlivé odstavce. Pro některé čtenáře to může působit rušivě, ale dá se na to během chvilky normálně zvyknout.

Kniha nám mapuje hned dvě rodiny a to rodinu Camberových, kdy se Charity rozhodla, že se svému manželovi postaví a vezme svého milovaného syna na týdenní návštěvu za sestrou mimo Maine a domů se vracejí až je po všem.

Namísto toho Trentonovi tolik štěstí nemají. Vic odjíždí na služební cestu a tak Donna s Tadem zůstávají sami doma. Jelikož Donně nějakou dobu stávkuje auto a Vic ho zapomněl opravit, tak se i se synem vydává za Joe Camberem, aby jí auto opravil. To, co ji na místě po příjezdu čeká se dá nazvat jedině jako peklo na zemi.

Cujo je na poměry Stephena Kinga poměrně útlá knížečka, kterou si ovšem zamilujete stejně jako jeho předchozí díla. Nejedná se pouze o šíleného psa, ze kterého by mistr v průběhu mohl klidně udělat i dinosaura. Jedná se také o skvělé zpracování postav a jejich charakterů.
Čtenář tomu všemu prostě věří. Postavy jsou tak neskutečně reálné, že se vám před očima začne odehrávat film kde je v hlavní roli strach a bezmoc.

Báječným ozvláštněním celé knihy jsou také odstavce, kde je hlavním vypravěčem právě Cujo. Čtenář se dovídá, co přesně se mu honí hlavou, co v danou chvíli cítí nebo jak se se svými pocity ze začátku snaží bojovat.

Ta pravá akce v knize začíná až někde od poloviny a můžu vám říct, že slova "mrazivý a děsivý" dost přesně nevystihují to, jaký celý příběh vlastně byl.
Hlavně pozor, i roztomilý bernardýn se může proměnit ve vraždící monstrum.

Komentáře (0)

Přidat komentář

---