Kde je hranice lidskosti?

recenze

Coriolanus Snow pochází z kdysi velmi vážené kapitolské rodiny. Během války se však jejich situace změnila a z kdysi bohatého jmění zbylo Snowům pouze rodinné jméno. Coriolanovou jedinou šancí k získání slávy jsou Hladové hry, kam se přihlásil jako trenér. Jeho šance jsou však mizivé. Jako splátkyni dostal totiž outsiderku Lucy Gray z Dvanáctého kraje. Coriolanus do toho tak musí dát maximum...

Balada o ptácích a hadech je prequelovou knihou z fenomenální dystopické série Hunger Games, kterou má na svědomí Suzanne Collins. Děj se odehrává o 64 let dříve než původní trilogie a soustřeďuje se kolem desátých Hladových her. Vypravěčem je není nikdo jiný než nenáviděný Prezident Snow, v tuto chvíli teprve osmnáctiletý. Nejdůležitější je nečekat druhé Hunger Games, jelikož to tahle kniha fakt není. Očekávejte spíše náhled do panemské společnosti několik let po ničivé válce, která Kapitol velmi silně zasáhla. Společnost se z ní stále ještě nevzpamatovala, což je vidět jak na samotném Snowovi, tak i na ostatních v Kapitolu.

Kniha se velmi silně zabývá morálními a filozofickými otázkami nad samotným bytím, válkou a tím, jak daleko až sahá lidskost. Právě tyto aspekty mi přišly neuvěřitelně fascinující a ač jistě nesednou každému, pro mě byly celkem zásadní. Autorčin styl psaní je stejně čtivý tak, jak si ho pamatujete, takže se nemusíte vůbec bát.

Kniha ve velké míře stojí na postavách a na jejich rozhodnutích. Už samotný Coriolanus Snow je neskutečně fascinující. Jeho psychologický vývoj totiž můžete sledovat od začátku knihy až do samotného konce. Neformují ho totiž jen lidi, se kterými se setkal, či prožité zkušenosti, ale také rozhodnutí, s kterými bude muset dále žít.
Pak tu máme Lucy Gray Bairdovou, Korjovu splátkyni z Dvanáctého kraje. Osobně mi Lucy Gray sice moc nesedla, na druhou stranu obdivuju autorku za to, jak ji napsala. Má totiž jednu z nejbarevnějších osobností, s jakými jsem se v HG setkala. O to víc fascinující je sledovat to, jak se vypořádává s Arénou. Zmínku si zaslouží i skvěle napsaní "záporáci" z řad kapitolských vědců. Prozradím pouze to, že se dozvíte daleko více o mutantech, kteří se objevili v původní trilogii.

Kniha se svými myšlenkami a dějem hodně přibližuje knihám pro dospělé. Děj není tažen akcí jako v původní trilogii, ale zabývá se daleko více budováním postav a světem okolo nich. Právě tahle kombinace mne naprosto očarovala a já už od první stránky hltala Korjovy myšlenky a vše, co se mu přihodilo. Stejně jako flashbacky na válku mezi kraji a Kapitolem. Bylo to surové, drsné a přímo to čtenáře nutilo k zamyšlení. Jediná věc, která mi až tak nesedla, byla romantická linka, kterou bych ke konci vypustila úplně. Na druhou stranu se díky ní posunuje děj, takže jsem to i snesla. Osobně mi přišly desáté hry asi lepší než ty novodobé, protože... splátci to měli tak tisíckrát těžší, někteří se začátku her ani nedožili...no prostě masakr. Ve výsledku se tedy Balada stala jednou z mých nejoblíbenějších knih za rok 2020.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Albatrosmedia.cz.

Celá recenze na:
vendeadreams.blogspot.cz

Komentáře (0)