Jérôme Loubry, Útočiště

recenze

V knize Útočiště začínáme na univerzitě v přednáškovém sálu vyprávěním jednoho profesora. Na to ale během čtení docela zapomenete, protože se úplně ponoříte do hlavního příběhu, ze kterého vám půjde hlava kolem.

Sandrine je mladá žena, která pracuje v Normandii v místní redakci, kde se neděje v podstatě nic moc zajímavého. V den, kdy tento příběh začíná, se zrovna vrátí z venkova, kam jela dělat reportáž k farmáři o jeho posprejovaných kravách. Takováhle vesnická novinka ji v její kariéře zrovna moc nevytrhne, ale to není to nejhorší, co se jí ten den stane. Jakmile se totiž vrátí do práce, zjišťuje, že jí zemřela babička. Vůbec ji neznala a nemá zájem se cokoliv o babičce dozvídat, ale její šéf jí přesvědčí, že by se měla vypravit na ostrov, kde již žije jen hrstka obyvatel, mezi které právě její babička patřila. Sandrine se rozhodne, že se tam tedy alespoň na otočku vypraví. Ostrov nemá žádné pravidelné spojení, má svoji mrazivou historii a jeho obyvatelé se jeví jako poněkud zvláštní lidé, a tak hned od začátku knihy pociťujeme nepříjemnou atmosféru, typickou pro thrillery. Přesto tahle kniha typickým thrillerem není.

O nějakou dobu později nám pomalu do příběhu vstupuje další linka. Inspektor Damien řeší případ ženy, která byla nalezena na pobřeží místní pláže. Oblečení měla celé zkrvavené a její příběh je pro Damiena velkou záhadou. Začne na případu pracovat spolu s psycholožkou a nestačí se divit, co všechno v hlavě nalezené ženy probíhá. Damien původně pochází z úplně jiné části země, tak trochu utekl od svého osobního trápení a svojí prací se snaží na osobní problémy zapomenout, což se mu ale moc nedaří.

Čím víc jsem v knize pokračovala, tím víc jsem se dostávala do úžasu. Kniha je plná nečekaných zvratů a plná příběhů, které mají každý svůj život, ale zároveň je třeba každému věnovat plnou pozornost, protože se vše prolíná a leckteré drobnosti jsou velice důležité, proto opravdu doporučuji číst pečlivě. Později byste totiž mohli litovat, že vám nějaká drobnost unikla.

Kniha mi totálně vzala dech. Autor tu dost zajímavě pracuje s psychologií a tím, čeho je lidská psychika schopná. Nesmírně cením originální nápad, s kterým jsem se ještě jinde nesetkala a strašně moc mě celou dobu bavil. Až do konce totiž nevíte, kde je pravda a co ještě můžete čekat. A tohle přesně já na thrillerech miluju, když si nejsem ničím jistá. Zároveň je všechno dokonale propracované a logické. Tenhle příběh je trochu jako ruská matrjoška, po přečtení jistě pochopíte proč. Navíc jsou zde opravdu moc dobře propracované postavy. Myslím, že je to mezi thrillery opravdu výborná perla, podle mě asi nejlepší kniha, jakou jsem tento rok četla. Pokud patříte mezí náročnější čtenáře, které zajímají psychologické thrillery, určitě se do téhle knihy pusťte. Stojí za to a určitě jste ještě nic podobného nečetli.

Jediná možnost, jak přežít, je uniknout... Co skrývá tajemný ostrov? A co skrývá lidská mysl? Sandrine, která se před nedávnem přistěhovala do Normandie, dostává výzvu od notáře, aby si zajela převzít osobní věci z domu po s... více

Komentáře (0)