Jedna žena, dva životy: Který z nich je skutečný?

recenze

Knihkupkyně (2018) 5 z 5 / ivca7818
Knihkupkyně

Co kdyby? Začínající autorka se s touto zapeklitou otázkou potýká ve svém debutovém románu Knihkupkyně, v němž čtenáře uvede do dvou alternativních realit a nechává jej takřka do poslední stránky v napětí, jaký život je skutečný.
Autorka zasadila svůj příběh do Spojených států 60. let 20. století, které se potýkají s kubánskou krizí, hippies, největším strašákem jsou komunisté a prezidentem je JFK, pro něhož má hlavní hrdinka viditelnou slabost (stejně jako pro populární country zpěvačku Patsy Cline). Katharine alias Kitty se pokaždé zmateně probouzí do úplně jiného života, přičemž není schopná si vzpomenout, co dělala před pár dny.
Jako Kitty Millerová vlastní v roce 1962 se svou nejlepší přítelkyní Friedou knihkupectví těsně před krachem a její vyhlídky nejsou kdovíjak růžové. Ačkoli jsou "zlatá šedesátá", Amerika je prudérní země, ve které není život osmatřicetileté staré panny zrovna jednoduchý. Kitty pracuje takříkajíc na volné noze, nemá manžela ani snoubence, natož děti a žije, smířená s osudem, sama a pouze se svým kocourem.
Náhle se probudí do roku 1963, v němž je všem známá jako Katharin Anderssonová, spokojená a šťastná manželka v domácnosti se třemi dětmi žijící v typickém americkém domku na předměstí Denveru. Zdánlivě idylická realita hodné ženušky v domácnosti má však i své stinné stránky, "Kitty" se však uklidňuje tím, že je to jen sen, z něhož se zase brzy probudí zpátky ke svému starému single životu.
Autorka příběh postupně rozmotává, a zároveň ponechává čtenáře v napětí, jak to vlastně s tou Kitty nebo Katharin dopadne. A daří se jí to bravurně. Myšlenkové pochody hlavní hrdinky jsou zajímavé, co mne však částečně zklamalo, bylo vyvrcholení zápletky. Čekala jsem, že příběh bude mít daleko temnější příchuť, minimálně na začátku se zdálo, že idylický svět Katharine je idylický opravdu jen zdánlivě a doprovází jej jakési hrůznější tajemství, nakonec se vše rozmotalo až překvapivě jednoduše. Ocenila bych také barvitější vykreslení doby, neboť 60. léta v USA jsou jedním z mých nejoblíbenějších období. Celkově však nemám větších připomínek, příběh mne strhnul a bavil mě až do poslední stránky. Za mě čtyři hvězdy.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.

Komentáře (0)

Přidat komentář