Jak překonat ustrašenost - knížka o odvaze

recenze

Ustrašená veverka Barborka je knížka pro děti, které si potřebují dodat odvahu, jsou bázlivé, bojácné, mají nízké sebevědomí a také se tak trošku straní ostatních.

Příběh malé veverky Barborky jim pomůže všechny tyto nesnáze hravě překonat. Je důležité, aby měly podporu a povzbuzení rodiny a kamarádů a najednou zjistí, že všechno jde hravě zvládnout a vůbec se není čeho bát. Jde jen o to, aby udělaly první krok a pak to jde docela samo.

Malá veverka Barborka bydlí na velikém stromě spolu se svou rodinou a třemi sourozenci. Čtyřčata pěkně rostou a je na čase, aby se odvážila z hnízda a naučila se šplhat po stromech. Třem veverčatům to jde na výbornou, hned skáčou, hned šplhají, a dokonce začínají hledat oříšky. Jenže Barborka se bojí, že by mohla spadnout a něco by se jí mohlo stát. A zatímco její sourozenci běhají a dovádějí s ostatními zvířátky na stromě i na zemi, Barborka se strachy krčí v hnízdě. Třese se, nechce se pustit mámina kožíšku a zároveň je strašně smutná, protože by si přece jen ráda hrála s ostatními zvířátky. A když jí večer sourozenci vyprávějí, co všechno za celý den zažily, viděly a koho potkaly, bylo to celé ještě horší.

Jednou seděla veverka na stromě vedle hnízda a kolem letěl motýl. Barborka se strašně divila, jak to, že se motýlek vůbec nebojí létat? To je proto, že je to jeho přirozenost a chce to jen sebrat odvahu. „Co dokážou ostatní, to ty dokážeš taky!“ odpověděl jí. Pak ji povzbudila i maminka, která se jí svěřila, že i ona měla jako malá strach, ale že si dodala odvahu a prostě to zkusila. A tak se nakonec odvážila i skočit i Barborka a bylo to krásné. Takový pocit nezažila a je strašná škoda, o co všechno by se připravila! Skákat z větve na větev, pobíhat po lese a mít spoustu kamarádů! Za chvilku skákala Barborka ze všech veverčat nejdál, tak strašně moc se jí to zalíbilo. A nejlepší na celém příběhu je to, že malá ustrašená veverka zvítězila především sama nad sebou.

Na předsádkách knihy pak děti najdou spoustu užitečných informací o veverkách – kde se vyskytují, jak jsou velké, kolika let se dožívají, k čemu jim slouží dlouhý huňatý ocas a štětičky na uších, jak mění veverky srst, kolik mají zoubků a jak daleko dokážou doskočit.
Víte, že veverky dokážou vyčenichat potravu až 30 centimetrů pod zemí? A že největší lahůdkou jsou pro ni bobule, oříšky, houby, ale i šneci, ptačí vajíčka a semena jedlových a smrkových šišek nebo bukvice? Další zajímavostí je, že se veverky neukládají k zimnímu spánku, a tak je třeba koncem léta a na podzim shánět a ukládat velké množství potravy na studené roční období. Potravu si zahrabávají do dutin stromů anebo mezi jejich kořeny. Někdy se jim nepodaří svoje schované podklady najít, a tak ze zapomenutých semen vyrostou nové stromy.

O autorce: Andrea Reitmeyerová se narodila v roce 1979 ve východním Frísku a vystudovala na vysoké škole v Mohuči obor komunikační design. Dnes pracuje jako ilustrátorka a spisovatelka na volné noze a žije se svou rodinou v Mohuči.

Komentáře (0)