I mrtví mohou promluvit

recenze

V životě každého z nás je spousta takzvaných „POPRVÉ“. To, co je poprvé, zůstane v naší paměti dlouho, troufám si říct, že po celý náš život. Přijde mi to jako včera, ale jsou tomu již čtyři roky, kdy jsem si ze zvědavosti pořídila knihu od, pro mě do té doby neznámého německého spisovatele, Sebastiana Fitzeka s názvem Zaklínač duší. Když jsem knihu dočetla, věděla jsem, že si nenechám ujít žádnou z jeho příštích knih, protože knihy Fitzeka považuji za skutečné psychologické thrillery.


A tak se stalo, že mi pod očima prošel Fitzekův Sběratel očí, Lovec očí a jeho doposud poslední u nás vydaná kniha, Izolovaný. Ta vyšla na konci loňského roku a já jsem se konečně dostala k jejímu přečtení. Při psaní této knihy Fitzek spolupracoval s Michaelem Tsokosem, který od roku 2007 vede Ústav soudního lékařství a který působí jako německý soudní patolog.Takže všechny odborné pitevní termíny, postupy a spojitosti pochází z Michaelovy hlavy.

Tato kniha je trochu jiná než autorovy předešlé knihy. V této knize jsou pro nás těmi nejdůležitějšími mrtví - lépe řečeno ti, kteří skončí na pitevním stole na ostrově Helgoland. Mrtví nejsou ani tak důležití pro nás, jako pro Paula Herzfelda. Ten působí jako vrchní soudní lékař na kriminálním oddělení, kde právě při jedné pitvě nalezne ve zohavené mrtvole lísteček se jménem své jediné dcery, Hannah. To jako Hannah někdo unesl? Kdo? Kde jí drží? A proč?

A tak se díky dalším vodítkům a nápovědám dostane až k ostrovu Helgoland, na kterém však právě řádí orkán a na který se nelze dostat, protože většina obyvatelstva se nechala kvůli své bezpečnosti z ostrova evakuovat. Takže ve vzduchu visí několik otázek, nejen to, jak se dostat na ostrov a zjistit tak další nápovědy a najít svou milovanou Hannah, ale i otázky ohledně únosce jeho dcery. Koho by napadlo strčit lísteček s dceřiným jménem do mrtvoly? Zná Paul únosce? Nalezne svou dceru živou a zdravou?

V prologu knihy se seznámíme se třináctiletou Fionou. Už od prvních řádků jsem se velmi obávala o její život, ale čím řádky přibývaly, tím víc jsem po dlouhé době opět koukala s pusou dokořán. Když jsem četla dál, na Fionu bych skoro zapomněla, kdyby se nám spojitost neukázala, jak je Fitzekovým zvykem, s postupujícím příběhem.

Pro mě se nejsympatičtější osobou v příběhu stala Linda. Ta chtěla původně utéct před stalkerem Dannym Haagem. Linda dala na doporučení svého bratra Clemense, který jí poradil, aby se dekovala na ostrov Helgoland, kde si měla užít zasloužený odpočinek a věnovat se v klidu své práci, kreslení komiksů. Ale o žádném odpočinku nemůže být ani řeč, protože i na Helgolandu Lindu doprovází strašný strach, obavy a několikrát si přijde jako kdyby byla paranoidní. Linda bude muset i několikrát překonat samu sebe.

Jsem si jistá jedné věci - kdybych neznala autora Izolovaného, poznala bych to. Opět se u mě při čtení knihy od Fitzeka dostavilo takové to vnitřní napětí, něco jako strach smíšený s velkou zvědavostí. Musela jsem číst dál, i když mé oči by se nejraději zavřely a zůstaly zavřené. Toto se mi prozatím stalo u každé autorovy knihy. Fitzek prostě umí psát knihy, které nám dovolí se do nich ponořit naplno a prožívat spolu s hlavními hrdiny jejich příběh. A to i za cenu toho, že se z nás kolikrát mohou stát oběti.

A však v porovnání s jeho předchozími knihami musím na hodnocení Izolovaného ubrat jednu hvězdičku. Ne proto, že by kniha nebyla bravurní, to byla, ale právě z důvodu porovnání s předchozími. U předchozích knih jsem ke konci knihy musela kolikrát přestat se čtením, aby se můj srdeční tep vrátil do normálu a se mnou to neseklo. To se mi, bohužel, u této knihy v závěru nestalo, i když závěr knihy je opět nečekaný a překvapivý. A také pěkně zamotaný.

Obálka knihy nám parádně ve zkratce popisuje nejdůležitější faktory celého příběhu - skalpel, který je potřebný při pitvách; štětec, který nám značí Lindu a krvavá ruka v pozadí, která může značit těch osob více. Ptáte se jakých? To si musíte odpověď najít v knize.

Nemůžu se dočkat toho, až budu držet v rukou další Fitzekovu knihu. On je prostě pan spisovatel, který čtenáře dostane přesně tam, kam si přeje. A za to já ho zbožňuji.

Komentáře (0)