Hotelový vrah

recenze

Série původní česká detektivka se rozrostla o další titul, a to o Vražedné předsudky, novou knihu Evy Maškové, jež vnímá svou literární tvorbu jako odpočinek a jakýsi rozlet ve své účetní kariéře.
Její první příspěvěk do této série začíná prologem, v němž je nalezeno ženské tělo ležící v bahně. Pak nás hned autorka bere o čtyři dny zpět, kdy se právnička Klára ocitá v hotelu Imperial, který zdědila její dlouholetá přítelkyně Elena, a společně s Eleninou sestřenicí Božkou přijely nové majitelce pomoci s převzetím hotelu a nové role. Hned první den jim audit Elenina manžela Michala prozradí, že hotel neprosperuje, ba dokonce se na něm někteří zaměstnanci přiživují, a tak není divu, že nová běsnící a pořádkumilovná majitelka se některým zamlouvat moc nebude. Po dvou nepodařených pokusech s otrávenou kávou se dovídáme, že nakonec přeci jen se někdo chtěl zbavit nové majitelky a v onom bahně opravdu skončila Elena Nechanická. Kdo by ale z její smrti těžil nejvíce? Manžel Michal, který by mohl dědit, nebo jeho mladá milenka? Snad některý ze zaměstnanců, kterému její nástup zkazil dosavadní přilepšování si?
To vše přijíždí vyšetřovat nesourodý tým vyšetřovatelů, mezi nimi i kapitán Daněk, jež od samého začátku podezírá Kláru, Fratišek, jež má ke Kláře naopak blíže a tichá Katka. Jejich rozdílnost vyšetřování příliš neusnadňuje, dlouho tápou a mají několik podezřelých. Když však vrah zaútočí podruhé, a pak se pokusí i o třetí vraždu, smyčka se začíná utahovat a okruh podezřelých zužovat.
Mašková vymyslela výbornou zápletku, je to hodně zamotané, a přitom je nabíledni pouze několik jedinců, což je taková ta forma klasické anglické detektivky. U každého z aktérů je možný motiv, který dává smysl a každému přisoudila nějakou vlastnost či situaci, jež by ho mohla dohnat k vraždění. Za mě absolutně skvělý tah a do poslední chvíle si tak čtenář myslí, že už ví, kdo je vrah a nakonec je to úplně jinak. Možná i proto, že ne všechno, co se stane, má na svědomí jedna osoba. Také se mi líbí, že každá kapitola je vlastně jeden den, a tak máme představu, jak rychle plyne vyšetřování.
Co však naopak mi trošku, nechci říct pokazilo, ale zbrzdilo moje příjemné dojmy z příběhu a vlastně ukončení případu, bylo znovuotevření jednoho starého případu, jež měl s celým příběhem pouze pár menších pojítek, ale pak to autorka opět vytáhla úsměvným koncem, kdy se snad i na životem zklamanou Kláru usměje štěstí.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)