Hledá se Benedict Finch

recenze

Spálená obloha (2016) 3 z 5

/ Pefka

Knihu Spálená obloha od spisovatelky Gilly Macmillan jsem si chtěla přečíst zejména na základě nespočetného množství pozitivních recenzí a komentářů, které doslova zaplavily téměř většinu knižních blogů a snad všechny weby o knihách. Nadšení čtenářů slibovalo neobyčejný příběh a vskutku nevšední čtenářský zážitek. Nechala jsem se tedy bohužel nalákat a později trpce litovala. Znovu se mi totiž potvrdilo, že co se líbí většině, mě zpravidla dvakrát moc neoslní a nenadchne. Nedokážu pochopit, čím si Spálená obloha zasloužila nálepku "Světový bestseller" a co u ostatních čtenářů vyvolalo tolik nadšených ohlasů. Ale nepředbíhejme a začněme pěkně od začátku.

Život Rachel Jennerové se během obyčejné nedělní procházky změnil v noční můru. Stačilo jedno jediné chybné rozhodnutí a její osmiletý syn Benedict beze stopy zmizel. Po pár hodinách marného pátrání je navíc zcela jisté, že se Ben jen tak nezatoulal, nýbrž byl unesen. Rachelin dosavadní život se tak otřásá v základech. Jejími pravidelnými společníky se stávají hrůza, děs, nejistota, nedůvěra, bezmoc a zejména pocit viny. V hlavě se jí rojí otázky bez odpovědí. Pro média a širokou veřejnost se stává středem zájmu a hlavní podezřelou.

Pátráním po malém chlapci je pověřen detektiv inspektor James Clemo, který je odhodlán udělat vše pro Benovo včasné nalezení. Zároveň však doufá, že právě tento případ bude znamenat zásadní zvrat v jeho kariéře. Brzy však zjišťuje, že si zřejmě ukousl větší krajíc, než je schopen sníst. Vyšetřování začíná být nad jeho síly, nic nevychází tak, jak by si přál, únava a podrážděnost se každou minutou stupňují a věřit vlastnímu úsudku by se mohlo zdát stále obtížnější.

Rachel a James nám každý ze svého úhlu pohledu popisují průběh pátrání. A tady pro mě nastává kámen úrazu. Policejní vyšetřování - tak jak jej popisuje James Clemo - mi přišlo zoufale pomalé a v konečném důsledku i nedbalé a nedůsledné. Na druhou stranu zcela reálně zobrazovalo problémy, se kterými se současná policie potýká - omezené finanční a lidské zdroje, selhání jednotlivců, chyby a špatná rozhodnutí.

Pomalost policie však nebyl jediný problém, který mě během četby potrápil. Dalším byl Rachelin přístup k celé události. Kdesi jsem četla, že bude po svém synovi také pátrat, což bych od ní jako od matky tedy i očekávala. No ty dva její pokusy snad ani nebudu komentovat. Jinak jen seděla doma a zoufala si, což mě na ní totálně vytáčelo.

Z celé knihy jsem měla hodně zvláštní pocit. Cítila jsem, jak se mě autorka snaží někam násilně dotlačit a vnutit mi nějakou svou myšlenku. Jenže já jí to prostě nevěřila a čím víc se blížil konec, tím víc ve mně sílilo přesvědčení, že bude v podstatě o ničem. A bohužel jsem měla pravdu. Žádné velké překvapení se nekonalo - a to jak v případu uneseného Bena, tak v odůvodnění psychických problémů detektiva Clema.

Spálená obloha je pro mě jednoznačně zklamáním. Domnívám se však, že další čtenáře si bez problémů najde. A já budu v duchu trošku doufat, že se třeba najdou i tací, kteří na ni budou mít podobný názor jako já.