Co si nepřejete, to nemůžete dostat

recenze

Knihu Jak si správně přát mám doma již téměř rok. Poté, co jsem si ji koupila, jsem se do ní sice začetla, ale nakonec jsem ji po pár stránkách odložila nedočtenou. Asi jsem v té době neměla žádná nesplněná přání, která bych chtěla v budoucnu splnit a která by mě donutila dozvědět se o úspěšném a efektivním přání si více informací. Od té doby se však mnohé změnilo a tak jsem se ke knížce vrátila.

Autorem knihy je Pierre Franckh, který v sedmi kapitolách předkládá sedm základních a na první pohled velmi jednoduchých pravidel, po jejichž aplikaci se vám bude dařit vše, na co jen pomyslíte. Super představa, co? Chcete být bohatí? Budete bohatí. Chcete být šťastní? Budete šťastní. Chcete mít toho nejlepšího partnera na světě? Hle, tady je.

Zdá se to být tak snadné. Jenže jako všemu v našich životech i úspěšnému přání si se musíte nejprve pořádně naučit. A už to může být u některých jedinců kámen úrazu. Znáte to – nejdříve se vám nechce, pak zase nemáte čas. Podobné výmluvy však v tomto případě neobstojí. Na správné přání si totiž nepotřebujete nic speciálního. Postačí vám jen to skutečné přání, jeho správná formulace s poděkováním na závěr, obelstít rozum, zpracovat vlastní podvědomí, pochybnosti nahradit důvěrou a být vždy připraveni na fakt, že přání se může splnit kdykoliv a kdekoliv. Nečekaně. Neočekávaně. Náhodou.

Pro větší názornost jsou veškerá pravidla a veškeré rady doplněny příběhy ze života autorovy rodiny. Příběhy jsou to velmi pozoruhodné, inspirativní a mnohdy až neuvěřitelné. Ale přesně o tom úspěšné přání si je – o plnění těch nejneuvěřitelnějších snů.

Velmi se mi líbilo, že se Pierre Franckh vyvaroval jednoho nešvaru, který se hojně vyskytuje v tomto druhu literatury. Soukromě tento nešvar nazývám poměrně výstižně - „tlačení na pilu“. Při čtení knih, které se zaměřují na rozvoj osobnosti, mám totiž většinou pocit, že prostě něco musím udělat, že mě autor – často proti mé vůli - do něčeho nutí. A já se samozřejmě bráním. O to více jsem ráda, že k ničemu takovému u Jak si správně přát nedocházelo. Pierre pouze doporučuje, radí, je rád, že se může s ostatními podělit o své znalosti, vědomosti, zkušenosti, životní úspěchy a štěstí. Zároveň však nemáte pocit, že by se chtěl přehnaně chlubit, vytahovat, chvástat a povyšovat, což někteří spisovatelé taky hrozně rádi dělají. Zde jsem nic takového nezaznamenala.

Pokud cítíte, že je ve vašem životě něco špatně nebo že potřebujete změnu, je Jak si správně přát to pravé čtení pro vás. No a já si jdu taky splnit pár přání. Ale pšt, protože přání se vám vyplní jen tehdy, když o nich nebudete s nikým zbytečně moc mluvit.

Komentáře (0)