Hana Benešová: naše druhá první dáma

recenze

Hana Benešová (2014) 4 z 5 / Babouš
Hana Benešová

Po Charlotte Garrigue Masarykové se stala první dámou manželka Edvarda Beneše Hana. Dnes o této ženě většina z nás ví jen to, že byla velice elegantní a oblékala se u Podolské. Petr Zídek ve své knize ale ukazuje, že život Hany Benešové byl zajímavý stejně jako život republiky, kterou její manžel pomáhal zakládat.

Knihy novináře a historika Petra Zídka si nikdy nenechám ujít. Jsou totiž psané svižným stylem, s nadhledem a obsahují spoustu zajímavostí, dobových drbů a pikantností.

Životopis Hany Benešové není jiný. Kromě výše uvedeného obsahuje i spousty fotek a dokumentů, které mapují život manželů Benešových a které dosud jen ležely někde v archivech. Musím ale říct, že v kratších medailoncích manželek československých premiérů je Zídek údernější. Životopis Hany Benešové je rozhodně dobrá kniha, ale nezapůsobila na mě zkrátka tolik jako Zídkovy předchozí knihy (ale to je samozřejmě jen můj – možná nesprávný - dojem).

Kniha mapuje život Hany Benešové od narození (se jménem Anna Vlčková), přes studia v Paříži, život po boku Edvarda Beneše nejprve jako ministra zahraničí a později jako prezidenta.

Kromě veselých a šťastných chvil zachycuje i ty smutné. Útěk do Londýna po Mnichovské dohodě, exil v Londýně, smrt Edvarda Beneše a komunistický převrat.

Hana Benešová byla žena, která celý svůj život zasvětila svému manželovi, ale nebrala to jako oběť. Brala to jako privilegium.

Účastnila se všemožných schůzek, diplomatických večeří, čajových dýchánků a plesů, reprezentovala Československo jako první dáma. A že to byla skutečná dáma, o tom svědčí dobové fotografie. Hana Benešová na nich je vždy elegantní, se správným držením těla a určitou přirozenou noblesou a skromností. Nestyděla se za svůj chudý původ.

Musel jsem se smát, když jsem na jedné fotce v knize viděl vedle sebe Hanu Benešovou a Martu Gottwaldovou. Zatímco první jmenovaná je ve slušivém kostýmku, druhá je oděna v jakési puntíkované zástěře jako pro řeznici, která ukazuje její výraznou nadváhu.

Petr Zídek kromě obrazových materiálů knihu obohatil i o deníkové zápisy, poznámky z Haniných diářů, dopisy i lékařské zprávy. Celkem mě zaujalo, jakému zdraví se Hana Benešová těšila až do smrti. Možná v tom hrálo roli i to, kolik času trávila na zahradě svého domu, kde opečovávala okrasné keře, stromy a květiny…

Pokud se zajímáte o historii, období první republiky nebo významné ženy našich dějin, životopis Hany Benešové si rozhodně přečtete.

Komentáře (0)

Přidat komentář