Hana

recenze

Hana (2017) / MMacicekk

Měla jsem ji na seznamu už od počátku, ale čekala jsem, až opadne všeobecný boom okolo. Takže nyní nastal nejvyšší čas.

Příběh mě k sobě připoutal už od prvních stran. Nejprve sledujeme vyprávění devítileté Miry, která se přes neuposlechnutí svých rodičů vydá k řece, do které při hře na kry spadne. Domů přijde celá zmáčená, což neujde její mamince, která ji na rodinné oslavě potrestá tak, že nedostane žloutkový věneček. Tato událost znamená pro Miru životní zvrat a po velké tragédii je připoutána k nemluvné a depresivní tetě Haně.

Autorka má skvělý vypravěčský um a na 300 stranách vám vykreslí pohnuté osudy jedné rodiny. Proč se teta Hana chová tak divně? Nejprve se na ni díváme očima devítileté dívky, která se s podivínskou tetou Hanou sžívá a zvyká si na její chování. Pak se příběh otáčí a čtenář sleduje tragický život vyprávěný Hanou, který z ní udělal to, čím je dnes. Čím si Hana musela projít?

Autorce se povedlo znamenitě vylíčit válečnou a poválečnou dobu a utrpení, které na mnoho lidí čekalo a jemuž nemohli uniknout. Příběhem vévodí rovněž špatná rozhodnutí, která mnohdy znamenala i smrt. Zejména v případě Hany. Jejího osudu mi bylo nesmírně líto a při čtení závěrečné pointy, která mi vyrazila dech, mi zároveň běhal mráz po zádech. Konec byl velmi dojemný a smutný a věřím, že mnoho čtenářů při něm uroní nejednu slzu. Příběh Hany mi zůstane ještě dlouho v hlavě.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---