Existuje cesta z Labyrintu?

recenze

Plac - místo, kde žijí dospívající chlapci, kteří si říkají Placeři. Jejich jediným posláním je přežít a najít cestu ven z labyrintu. Každý den vybíhají z Placu do Labyrintu, aby v pohybujících se zdech našli východ a každý večer se vrací zpět do bezpečí, kdy se za nimi neprodyšně zavřou vstupní brány, aby je ochránily před nebezpečnými rmuty.

Přichází zde nový chlapec, Thomas, který má vše změnit. Ale Thomas neví jak, nic si nepamatuje, jen občasné záblesky. Druhý den se na Place objeví další nováček. Dívka, která je vůbec první děvčetem vůbec a nese důležitý vzkaz, že ona je úplně poslední.

Podaří se Thomasovi rozluštit záhadu labyrintu a uprchnout? A jak to s tím vzkazem, že Teresa je úplně poslední?


Kdo trochu zná můj styl knih, tak ví, že žánr YA, navíc fantasy a postapokalyptické knihy, nečtu. Když ale knižní blogosférou proletěl Labyrint s kladnými ohlasy, řekla jsem si proč ne. Nakonec jsem udělala dobře, protože Labyrint mi sedl se vším všudy.

Labyrint je místo, kde žijí chlapci různého věku. Říkají si Placeři. Všichni mají své úkoly, které plní tak, aby zajistili chod Placu. Nejdůležitějšími jsou však \"běžci\", kteří každý den vybíhají z Placu do Labyrintu. Jejich posláním je najít východ ven. Bohužel ani po dvou letech se jim to nepodařilo.

Jednoho dne k nim přichází chlapec Thomas. Jako každý nový příchozí si nic nepamatuje, ale jeho mysl si vybavuje různé útržky, že už tady někdy byl a že je pro Placery důležitý. Pro všechny Placery je však velké překvapení, když se druhý den objeví polomrtvá dívka Teresa a vše se začíná komplikovat.

Komunita v Labyrintu je velmi sehraná a soudržná. Ono to ani jinak nejde. K jejich přežití jsou disciplína a pravidla velmi důležitá. Odpovídalo tomu i jednání hlavních postav - Placeři se chovali a uvažovali jako dospělí lidé, neměli žádné puberťácké nápady. Avšak jedna věc, která si hned na začátku všimnete je jejich slang. Na úvodních stránkách se to výrazy jako čón, baža nebo frase jen hemžilo. Většina z nich je snadno rozluštitelná a občas jsem se přistihla, že o některých lidech uvažuji jako o \"divných čónech\".

Kniha se četla velmi dobře, postavy mi byly sympatické, nebyl tam nikdo, kdo by mi připadal moc záporný, pokud nepočítám podivné a nebezpečné rmuty, kteří byli uměle vytvoření, aby znepříjemňovali Placerům život.

Příběh byl dobře vystavěný, Dashner stvořil místo, které na oko skýtá zdánlivé bezpečí, pokud se budou dodržovat pravidla a pokud se nic nestane.

I přes situace, které se daly snadno předvídat, je to kniha, která vás chytí už od první stránky a pustí až na posledním řádku. Jsou zde situace, které byste nečekali a překvapí vás. Pokud máte rádi přesně tyto knihy, určitě si ji přečtěte, nebudete zklamáni.

Komentáře (0)