Evžen Boček, Aristokratka u královského dvora - audioverze

recenze

Aristokratka u královského dvora (2020) 5 z 5 / Daysy
Aristokratka u královského dvora

Aristokratka je prostě boží. Tuším, že jste o ní každý aspoň jednou slyšeli. Já ji úplně miluju a Evžen Boček nedávno napsal už pátý díl - Aristokratka u královského dvora. Opět se můžete těšit na pořádnou dávku zábavy s aristokratkou Marií Kostkovou, její matkou Vivien, otcem Františkem, a také samozřejmě se všemi zaměstnanci zámku Kostka. Rodina Kostků na zámku žije od té doby, co jim byl vrácen jako jejich rodové sídlo, ale i když jsou to aristokraté, bizarní situace sypou z rukávu.

Po tom, co v předchozím ději zachránili před zloději vzácný obraz visící na Kostce (který jejich hospodyně paní Tichá mimochodem nazvala "Bordel v kuchyni") a vrátili ho Nizozemskému království, jsou pozváni královnou Beatrix ke královskému dvoru v Nizozemí, aby jim mohla náležitě poděkovat. Jak se totiž ukázalo, obraz byl originálem od Rembrandta.

Původně to vypadá, že nikdo z Kostků nikam nepojede, protože otec klasicky tenhle "výlet" zatrhne kvůli výdajům na cestu. Marie se zprvu do návštěvy Nizozemí také nijak nehrne, ale po tom, co se rozzuří kvůli Maxovi Launovi, od kterého se jí nedostává pozornost, rozhodne se jet a její matka samozřejmě s ní. Zbývá jen vyřešit, kdo ze zaměstnanců je hoden toho, se k nim připojit, protože spořivý otec František Kostka z Kostky se toho rozhazování peněz odmítá účastnit. Pokud znáte postavy zaměstnanců z předchozích dílů, hned vás určitě napadá, že je tohle dost oříšek.

Po výběru paní Tiché do delegace se děj více soustředí spíše už je na Marii, matku Vivien a paní Tichou, která byla do výpravy přijata jako "restaurátorka" obrazu. Pak se nám do příběhu připlete tetička Nora, brilianty, nákupy v Praze, aby dámy trochu vypadaly, nemineme ani právníka Bendu a konečně se dostaneme do Nizozemí. Kolem drog pomalu projdeme až k samotné královně. Máte se rozhodně na co těšit, není toho málo!

Nejlepší na tom všem je to, jak Marie vtipně glosuje všechny situace a jako jediná z celé delegace se alespoň ona snaží o to, aby se s matkou a paní Tichou co nejvíce přiblížili důstojným aristokratům a zapadly mezi ostatní na královském dvoře. Není to ale vůbec jednoduché. Marie tlumočí rozhovory mezi královnou a paní Tichou tak, aby nedošlo k faux pas, do toho pořád hlídá brilianty a navíc se jí začne dvořit nový nápadník, takže má co dělat, aby vše zvládla.

- Na královnin dotaz: „Jak dlouho už pracujete na zámku?“ paní Tichá odpověděla: „Odjakživa. Jak mě vyhodili z učňáku, musela jsem jít makat. Kolik je to, hergot, roků? Ke štyryceti to bude. Za komunistů už bych byla v důchodu.“ Můj překlad: „Na zámku pracuji už téměř čtyřicet let. Nastoupila jsem po ukončení školy. Nevím, jestli odejdu do penze.“


Bočkovy knihy mě vždycky dobře naladí, odreagují a hlavně pobaví. Jeho svérázný humor je prostě skvělý. Tentokrát mě poprvé překvapil neukončený děj, který ale slibuje pokračování v dalším díle Aristokratka pod palbou lásky, na který se už moc těším!

Audioverze je u Aristokratky naprosto výborná, jako vždycky! Všechny díly doposud načetla Veronika Khek Kubařová, bez které už si audioknížky od Bočka neumím představit. Aristokratka je sama o sobě hodně vtipná, ale Veronika to povyšuje ještě úplně na jinou úroveň, takže klidně přečtěte klasickou knihu, pokud chcete, ale zkuste nevynechat ani tuhle skvělou audioverzi.

Komentáře (0)

Přidat komentář