Dvůr trnů a růží

recenze

Dvůr trnů a růží (2016) / Inesis
Dvůr trnů a růží
Nejdřív se mi do knihy moc nechtělo, protože příběh Krásky a zvířete znám nazpaměť, tak proč to číst když vím, jak to dopadne. Avšak jsem se do toho přeci jen pustila a můžu litovat jen toho, že jsem to tak odkládala!

V jistých aspektech je to opravdu velmi podobné. Vlastně skoro celá myšlenka tohoto dílu je inspirována tou známou pohádkou, ale na druhou stranu je to úplně jiné.

Začátek knihy se podle mě docela táhnul, zachraňovaly to občasné akční pasáže, ale místy mě to celkem nudilo. V první polovině knihy mě štvala hlavní hrdinka Fayre tím, jak byla pořád na Tamlina protivná, i když si to nezasloužil. Dlouho ji trvalo, než si uvědomila, že ho má ráda a pak zase než se tomu poddala. Ale dočkala jsem se, tak jsem ve finále spokojená :D Celý příběh je promyšlený i v detailech, fakt jsem někdy nestačila zírat - žádné klišé :-) Prostředí i postavy autorka popsala skvěle, vše se dalo snadno představit. Neskutečně se mi tento svět líbí a nechápu, jak tohle může někdo sám vymyslet.

Začátkem knihy jsem proplula snadno a rychle, až na pár nudných pasáží, kdy si Fayre dost stěžovala, ale žádná katastrofa, dá se to pochopit. V poslední třetině jsem se od knihy nemohla odlepit, protože jsem potřebovala vědět, jak to dopadne. Konec byl naprosto dokonalý, to jak to dopadlo jsem nečekala a už jen kvůli tomu to doporučím úplně každému!

Co mě mile překvapilo a je podle mě u knih vzácností bylo, že "krásným, dokonalým princem" byl po celou dobu Tamlin, u kterého mi vlastně ke konci příběhu docházelo, že vůbec není tak dokonalý a že je to docela nadutý zbabělec, který umí jen škemrat (když to řeknu blbě). Zato Rhysanda jsem si zamilovala hned od první scény, kde se objevil. Druhá scéna s ním mě posadila na zadek a říkala jsem si "že bych se spletla?", ale každá další interakce s ním mě jen utvrzovala v tom, že to on je ten správný princ. Hlavně závěr, kdy Rhys za ni šel bojovat, zatímco Tamlin klečel a prosil - v tu chvíli jsem měla jasno, kdo za to stojí. Hlavně v druhém díle se celé Rhysovo chování z prvního dílu vysvětlí a to mě tak neskutečně dojalo, že jsem si to musela přečíst 5x.. Proč se vždycky musím zamilovat do knižních postav, pak jen trpím, že není skutečná :,D

Takže závěr, doporučuji každému, kdo žere fantasy a romantiku tak jako já! Dala bych tomu tak 95% a to jen kvůli Fayre, která byla na můj vkus někdy zbytečně až moc protivná. Ale protože Rhysand, tak nemůžu jinak než 100%..

Komentáře (0)

kniha Dvůr trnů a růží recenze