Dublinská odysea

recenze

Hlavní patolog doktor Quirke setrvává na dlouhodobé zdravotní dovolené. Měsíce trpí halucinacemi a výpadky paměti. Neurolog naštěstí nepotvrdil nejhorší Quirkovo očekávání. Quirk se zotavuje a plánuje i návrat do práce. Ten se uspíší, když ho navštíví jeho kolega Sinclair s žádostí o pomoc s identifikací příčin úmrtí mladého muže. Policie se domnívá, že mladík spáchal sebevraždu, nebo šlo o dopravní nehodu, kdy při nárazu do stromu mladík uhořel ve svém autě. Quirk dává za pravdu kolegovi, patologický nález sebevraždu vylučuje. Quirke vyhledá inspektora Hacketta, se kterým už dříve spolupracoval při odhalování závažných případů a svěří se mu se svými závěry.

Quirkova dcera Phoebe krátce pracuje v novém zaměstnání jako sekretářka. Právě si dávala oběd v restauraci, když jí číšnice přinesla vzkaz s žádostí, aby přišla naproti do parku. Phoebe zde nachází dívku, kterou zná zběžně z kurzu těsnopisu. Její strach a duševní rozpoložení přimějí Phoebe, aby jí nabídla úkryt v opuštěném domku na pobřeží. Jak se ukazuje, dívka zná mladíka, který uhořel v havarovaném autě a před něčím, nebo někým, se musí ukrýt. Když dívka nečekaně zmizí, stává se celá situace ještě záhadnější. A k tomu to vypadá, že dívka nevystupovala ani pod svým pravým jménem.

Detektivní zápletka v knize tvoří pouze jednu část. Brzy pátrání opouštíme a děj se zaměřuje na hlavní postavu příběhu, doktora Quirka. Ten se nachází v nelehké situaci. Jeho minulost alkoholika se podepsala krutě na jeho životě. I přes pobyt v léčebně je alkohol jeho neustálým pokušitelem. V práci už se klepe na jeho místo mladý kolega, Quirke ale ještě nechce odejít do důchodu. Zažíváme s ním jeho melancholická rozjímání, frustrace, i okamžiky, kdy bilancuje život.

V příběhu poznáme i dalšími postavy, které v jeho životě hrály důležitou roku. Jako například přátele Mala s manželkou Rose, kteří mu poskytli azyl na zotavenou. Sledujeme jeho vztah s dcerou Phoebe, spolupráci s inspektorem Hackettem. Dokonce dojde i na nově vznikající milostný vztah, přestože Quirke ve svém věku s citem, jako je láska, už nepočítal.

Celé šetření případu uhořelého mladíka je odsunuto na vedlejší kolej a prostor získá až v závěru. Na konci také Quirke pochopí některé souvislosti ze své minulosti.

Kniha „Hroby se otevřely“ patří do série „Quirke“ a je sedmou v pořadí. Je situovaná do Dublinu 50. let a vykresluje obrázek doby, naráží na morální otázky i frustrace z postavení církve.

Kniha se čte moc dobře. Možná víc než samotný detektivní případ mě bavilo sledovat osobnostní vývoj postav a jejich vztahů. I když se neubráním pocitu, že nebylo moudré začít sedmou knihou v pořadí. V mnoha okamžicích jsem měla pocit, že mi chybí informace z předešlých knih. Asi by bylo i zajímavější sledovat vývoj osudů a charakterů postav od začátku. Každopádně mě autorův styl psaní oslovil. Jeho postavy nejsou ploché a nenuceně s nimi prožíváte jejich osudy. Určitě to nebyla má poslední autorova knížka.

Komentáře (0)