Dohoda plná strachu a touhy

recenze

Obyčejný rybář nalezne na volně plující lodi mrtvou dívku. Ještě téhož dne ve Stockholmu objeví policista mrtvého ředitele orgánu zodpovídajícího za vývoz zbraní a střeliva. K oběma případům se dostane Joona Linna.

Švédská kriminální policie má ve svých řadách opravdovou špičku ve vyšetřování vražd. Je jím svérázný a paličatý Joona Linna s finskými kořeny. Ten je přesvědčený, že oběšenec Palmcrona si k smrti, i když to tak na první pohled nevypadá, pomohl sám. Nedlouho poté také přijde na kloub záhadnému úmrtí Violy Fernandezové. Případ je však propletený nebývale velkým množstvím náhod.

Dá se předpokládat, že i k zarytým harlekýncům a fanouškům Večerů pod lampou se jistě dostala byť jen zmínka o románu Hypnotizér. Právě na něj navazuje Paganiniho smlouva.

Druhý díl kriminální série se rozhodně nespokojí se slávou dílu předchozího a je opět mistrně napsaný, svou akčností dosahuje značné svižnosti a zápletka je skutečně umně propletena. Osobně jsem si více užil jedničku, stejně si ale neodpustím nadšenou ódu na dvojku, poněvadž takto dobře napsaný thriller s politickými prvky, originálním motivem a morálním aspektem oněch Paganiniho smluv, jsem snad ani nečetl.

Paganiniho smlouva se zkrátka a dobře nedá s Hypnotizérem tak lehce srovnávat. Téma je zcela jiné, a zatímco příběh s Erikem Mariou Barkem byl zaměřený na psychiku postav, zde se setkáte spíše se společenským dopadem jednání záporáků.

Snad jsem se vyjádřil dostatečně jasně – druhý Kepler jednoduše stojí za přečtení!

Komentáře (0)