Dogman počtvrté a pořád stejně boží!

recenze

Dogman a Superkotě (2021) 4 z 5 / Podlavicí
Dogman a Superkotě

Znáte Dogmana? Pokud ne, je nejvyšší čas to napravit! Vyšel totiž již 4. díl a vůbec nás nepřestává bavit. Autor stále přichází s novými nápady a vtípky, a co je důležité, stále si drží laťku pěkně vysoko.

Celé kouzlo "Dogmana" spočívá v tom, že jeho fiktivními autory jsou děti. Dva kamarádi Harold a George, kteří společně tvoří komiks o pesopánovi (psí hlava, tělo cajta - dlouhá historie, ovšem věřte, že stojí za to, koukněte po prvním dílu). A přesně tomu odpovídá jazyk, který je velmi blízký mladým čtenářům, vtipy a ilustrace. Zkrátka máte pocit, jako byste četli komiks skutečně vytvořený dětmi.

Skvělými bonusy jsou interaktivní pasáže, jako například lis-to-ramy (pohyblivé obrázky, které rozpohybujeme tím, že rychle listujeme stránky sem a tam, a ideální je během toho vydávat zvukové efekty), návody, jak nakreslit hrdiny komiksu v 46 krocích (podle nich to zvládnou opravdu všichni, věřte mi, je to mnou, výtvarným nemehlem, ověřeno), ale také pasáže, kde s námi komunikují přímo George a Harold, fiktivní autoři komiksu.

"Dogman" je určený čtenářům od sedmi let, přesto bude bavit naprosto všechny (dospělí jej samozřejmě musí číst s určitým nadhledem, ale pokud máte rádi bizárek, žádný nadhled nebude potřeba). Je to přesně ten typ knihy, kterou ocení i dětští nečtenáři (Xkrát ověřeno), na 99 % rozečte každého.

Jen pozor, začněte prvním dílem, připravili byste se o některé souvislosti, a to nechcete.

Děkujeme Knižnímu klubu za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře (0)