Dočteno - Město zrady

recenze

Město zrady (2020) 3 z 5 / Spuffy
Město zrady

Minulý rok na konci září jsem se poprvé začetla do prvního dílu od české autorky Martiny Čekalové pod názvem Město duší. Byla jsem lehce skeptická po předchozích knihách v tomto žánru u nás, ale autorka mě opravdu mile překvapila. Svět, do něhož nás zvou její stránky, ukazuje uzavřenou skupinu populace, kteří díky nezdařenému vládnímu experimentu projektují svou duši jako zvíře, jež je doprovází a odráží jejich emoce. Mezi ně patří i naše hlavní hrdinka Raven. Ta žije se svým otcem za hradbami velmi střeženého města Soulcity, vystavěného k ochraně právě této menšiny před vnějším světem. Po jeho dočtení, jsem s nedočkavostí očekávala pokračování.
Město zrady jsem dočetla a rozhodně se máte na co těšit. Raven tu konečně dostává více prostoru, v němž rozvíjí své schopnosti. Nacházíme ji v čase po útoku, kdy se snaží nějak dostat svůj dřívější život nazpět. Ale zároveň vidíme snahu získat odpovědi na otázky, jež ji trápí. Cesta za nimi je však složitá a také trnitá. Zvědavost totiž dokáže odhalit nejedno tajemství, které může změnit její pohled na město, jež od dětství považuje za svůj domov. Další součástí příběhu, kterou jsem si velmi oblíbila od prvního dílu byla romantická linka. Zde však jejich vztah musí překonat překážku, jenž je rozdělila. Spolu pak s přáteli i nepřáteli hledají cestu ke svobodě, tu si však každý představuje trochu jinak. A tak závěrečný boj o ni stojí rozhodně za to. Ovšem mě osobně tam, tak nějak, něco pořád scházelo. Samotné zakončení mi přišlo useknuté. Zajímalo by mě třeba nejen to, jak to celé vypadalo po závěrečné bitvě, ale chybělo mi i zakončení romantické linky. I když to si můžeme alespoň domyslet ze samotného epilogu, jež má představovat závěr celého příběhu. Myslím si však, že to vše mohlo být více rozvedené a lépe uzavřené.
Přesto všechno byla kniha nesmírně čtivá a plná akce a napětí, která mě dokázala i rozesmát.

Komentáře (0)

Přidat komentář