Černé znamení :))

recenze

Černé znamení (2018) 5 z 5 / Airin
Černé znamení

Po událostech, které se staly v prvním dílu Divotvůrce, se Kellen vydává na dlouhou a strastiplnou cestu do Sedmi písků. Na cestě mu dělají společníky zabijácký kočkoveverák Reichis, se kterým si není radno zahrávat a který má skvělý smysl pro humor, a Argosaská hazardní hráčka Ferius Parfax.

Na cestě ho pronásledují lovci lidí a při této příležitosti se seznámí s dívkou Seneirou, která má okolo očí zavázanou pásku. Jaká tajemství tato zvláštní dívka skrývá? Spolu s její ochránkyní vyráží tato pětičlenná skupina do města Teleidos. Zde se setkávají se záhadou, která sužuje i Kellena. Proto je i v jeho zájmu záhadě přijít na kloub.

Nepřátelé se rojí ze všech stran a nechávají za sebou katastrofu v podobě zemřelých lidí. Kellen se musí vzchopit a sebrat své poslední síly k tomu, aby záhadu vyřešil a dopadl vrahy. Než bude pro něj i jeho přátele příliš pozdě.

NÁZOR:

Musím to přiznat – knížka opět nezklamala! Po přečtení prvního dílu jsem byla přímo nadšená tím, že se objevil další skvělý a úžasný autor! A že jsem měla to štěstí a našla si k jeho knihám cestu! A tak (což se mi ještě nestalo) jsem běžela ihned do knihkupectví pro druhý díl a to jsem – pozor – ještě neměla dočtený ani ten první! Aspoň to je pro Vás jeden z důkazů o tom, jak skvělá tahle série je!

Děj, který se odehrával ve druhém díle, mi připomínal tak trochu pátrání Sherlocka Holmese. Naše skupina měla před sebou tajemnou záhadu, kvůli které umírali lidé. Museli tomu přijít co nejdřív na kloub, než zemře někdo další. Jak to ale provést, když postupně jeden člen skupiny za druhým odpadávají?

Moc se mi v knize líbí fakt, že autor z Kellena nedělá nějakého skvělého velkého hrdinu, který je silný, odvážný a nebojácný a hrne se do záchrany světa, i kdyby kvůli tomu měl přijít o život. Kellen je pravým opakem těchto hrdinů – bojí se spoustu věcí, je vyvrhelem a neoblíbencem, neustále se mu dějí špatné věci a nakonec se stává psancem, jeho parťák není žádné velké, obří zvíře, jakým je třeba vlk.

Co ho dělá hrdinou je to, že se i přesto všechno, co se mu děje, nevzdává a hledá možnosti, jak vše napravit a zachránit. A Reichis? Sice je malý, ale je to silná kočkoveverka, která se nebojí použít svoje ostré zuby a má ten nejlepší smysl pro humor ze všech! A to se mi na knihách tohoto autora líbí! Vybral jednoho vyvrhele z davu a udělal z něj neobvyklého hrdinu. Proto je ta kniha pro mě tak zajímavá.

Reichis byl, jako vždy, nejlepší! Jeho fórky jsou k nezaplacení, nechápu, jak s ním dokáže autor vymýšlet tak skvělé dialogy. Co mě tak trochu překvapilo byl fakt, že jsem v tomto druhém díle moc nemusela Ferius. Ani nevím proč a ROZHODNĚ to není chyba autora, myslím si, že to byl i jeho záměr takto popsat Ferius ve druhém díle, ale přesto…nějak mě její chování občas štvalo, jakoby jí snad vadilo, že musí s Kellenem cestovat. Zvláštní. Uvidíme, jak to bude v dalším díle (a ten musí přijít brzy, prosííím, jinak to nevydržím!)

Kniha se četla úplně sama od sebe. Nestačila jsem koukat, jak rychle mi stránky ubíhají pod rukama a už jsem byla na konci knihy. BOHUŽEL!! Myslím si, že asi nevydržím, než vyjde jeho další díl! Varuji Vás – tato série je silně návyková!

Více zde:
https://bookhunter5.wordpress.com/

Komentáře (0)

Přidat komentář