Bohové Atlantidy
recenze
Atlantida (2006)
/ Ketesh
David Gibbins si pro svoji knihu vybral naprosto skvělou záhadu - samotnou Atlantidu. Asi by se stěží hledal někdo, kdo by někdy o Atlantidě něco neslyšel, je to skvělá záhada která už po tisíciletí láká snad každého a stále a stále motá hlavy historikům.
V knize se hlavní hrdinové, za pomocí nových indicií získaných při probíhajících vykopávkách v Egyptě a v Egejském moři, snaží objevit samotnou citadelu o které nikdo dlouhá léta neslyšel. Co myslíte uspějí nakonec? Já vám prozradím, že ano, když to jsem asi každý tušil, co by to jinak bylo za podivnou knihu, že?
Prvních několik kapitol z mého pohledu bylo naprosto dokonalý. Text na úrovni, jazykově i obsahově. Zde se nejvíce ukázalo, že autor má opravdu dobré informace z prostředí archeologie (vystudoval ji), které umí do díla skvěle zakomponovat.
Následovalo však několik kapitol, které pro mě nebyly tak zábavné, hodně technických údajů a děj téměř totožný. Ale tyto kapitoly opět vystřídalo napětí, kdy autor využíval takové jazykové prostředky, že jsem si velice snadno mohla vybavit prostředí a děj díla. Dokonce jsem v určité části knihy začala mít o hrdiny strach a to se mi u knih nevstává.
A samotný závěr byl opravdu strhující. Samozřejmě vše dobře dopadlo, jak se u knihy dalo čekat, ale mimo to, jak s veškerým tím poznáním během toho díla, se samotnou Atlantidou, autor naložil, to považuji za dokonalý. Nestává se mi opravdu často, že bych nedokázala u díla odhadnout konec.
Dle mého vlastního názoru, bych řekla, že koncem se tato kniha vyrovná Šifře mistře Leonarda. Což je mimochodem cíl, kterého chtěl autor dosáhnout a vůbec to neskrýval. Kdybych měla dílo srovnat s tím Downa Browna, řekla bych že samotným dějem je stejně významná a dobrá, co se týče zápletek tak ty jsou obdobné, avšak jazyk který byl použit v Brownově Šifře, je poněkud na vyšší úrovni než zde (i když to zajisté lze přisuzovat faktu, že Atlantida je Gibbinsovo první dílo), ale jazyk zde vyrovnává již zmíněný fakt fascinujícího závěru, který podtrhl celou hlavní myšlenku díla.
Na samotný závěr bych ještě ráda napsala pár řádků:
Dílo Atlantida, jsem četla s velkým zaujetím, i když je pravda, že jsem si ji vyhlídla jen díky názvu, zkrátka Atlantida je již tisíciletí lákadlem pro všechny. Přečíst knihu mi nezabralo mnoho času a to nasvědčuje tomu, že opravdu nějakou literární hodnotu má. V knize je opravdu hodně přiblížený svět archeologů a každodenní problematika jejich práce. Autorovi se rovněž povedlo upozornit na aktuální nestabilní situaci na Blízkém východě, což dílo vyzdvihuje.
Přečíst Atlantidu bych doporučila každému, kdo má rád historii či archeologii nebo tomu, kdo má rád napínavé příběhy. Dodala bych pouze, že bych tuto knihu nedoporučila jako oddychovou četbu na spaní, na to se nehodí vzhledem k náročnosti a odbornosti textu, ve kterém je využito spoustu odborných a technických výrazů. A pokud dílo budete číst v českém překladu, musíte počítat s pár překladovými chybami, které nebyly při korekcích objeveny. Nejedná se o nic významného, avšak povšimnete si jich. Ale překladatele bych za to rozhodně nekárala, odvedli výbornou práci, která zajisté k náročnosti textu nebyla jednoduchá a s ohledem na to je pár drobných chyb v textu zanedbatelných. Za co bych je však velice ráda je pokárala je překlad titulu, který měl být ve skutečnosti "Bohové Atlantidy".
Knihu hodnotím 4 hvězdičkami a doporučuji.
Jestliže původní název je Atlantis, pak je to správně, nehledě k tomu, že jedni Bohové Atlantidy už jsou - od Ludvíka Součka.