Proroctví

recenze

Proroctví je první kniha série Bohové Olympu, která je volným pokračováním známé a oblíbené pentalogie Percy Jackson. Zmíněnou předcházející sérii jsem si velice oblíbila a tak jistě pochopíte, že jsem chvíli váhala, zda se pustit do volného pokračovaní. Přeci jen zkušenosti mi říkaly, že když se nějaký příběh nastavuje, úroveň prudce klesne. Nakonec jsem však neodolala a dodnes jsem za to ráda.

Na samém počátku mě trochu zaskočila forma, kterou je příběh napsán, přeci jen jsem z předcházející série byla zvyklá na Percyho ich výklad, zatímco v tomto díle a potažmo celé sérii se střídají pohledy všech hlavních hrdinů. Osobně jsem si na to však velice rychle zvykla.
Rick Riordan v knize vykonstruoval opět velice příjemné prostředí se všemi možnými detaily, římský tábor, římští hrdinové, římská mythologie. To, jak všechno dokázal promíchat a zapasovat do sebe, aby to mělo svoji logiku a ještě aby z toho byl poutavý příběh je obdivuhodné. Rovněž patří autorovi velký hold za to, jaké znalosti má o antické mythologii a s jakou vervou se je snaží vsadit do svých knih. Další fakt, který jsem zpozorovala a na který bych ráda upozornila je, jak autor dokázal úroveň příběhu přizpůsobit vyššímu věku svých čtenářů. Vysvětlím: série Percy Jackson je určena spíše mladším teenegerům, tomu byli přizpůsobeni hrdinové, jak povahově tak věkově i samotný příběh byl psán více \"dětsky\". Zatímco tato série, začínající právě knihou Proroctví, už postoupila do vyšších sfér, je určena pro starší teenegery (a co si budeme povídat, čtou ji i starší), hrdinové se čtenáři zestárli, jejich povahy se vyvinuly a i samotné podání celého příběhu. Jedná se tedy skutečně o příběh, který roste se čtenáři. Kniha se tak čte téměř sama, jedním dechem.



Doposud jsem jen chválila, bohužel teď je čas na to přejít k té méně příjemnější části. Nechápejte mě však špatně (zejména fanoušci těchto příběhů), v žádném případě nechci hanit práci autora, to se s nad v tomto případě ani nedá. Moje kritika je směřována českému nakladatelství. Dámy a pánové, pracující v nakladatelství Fragment, opakuji to stále a dokola. Když se nějaký příběh překládá, nedělejte úpravy v názvech, vždy se najde nějak čtenář, který knihy četl v originále a najde ty rozdíly (ano, Riordanovi knihy jsem četla v originále). A raději už nemluvím ani o překladu samotného titulu. \"The Lost Hero\" v žádném případě není \"Proroctví\". Dámy a pánové, opakuji to znovu, titul a děj spolu souvisí! Tak prosím, pro příště se držte záměru autora a alespoň samotný titul nezaměňujte.

Trochu negativně na mě působila i samotná obálka, která při porovnání s tou originální poněkud pokulhává. Ale zde se jedná spíše o osobní vkus.


A teď nějaké shrnutí na samý závěr. S předchozích pár vět, je zřejmě patrné, že mě i volné pokračování Percyho naprosto uchvátilo, i přes to, že jsem o něco starší než je předpokládaný věk čtenářů. Bála jsem, že nastavení již ukončeného děje se na příběhu odrazí, ale vzhledem k precizní práci autora jsem to vůbec nepocítila, i když připouštím že k tomu hodně přispělo nové - římské prostředí.
Celkově knihu, samozřejmě, jako všechny předchozí knihy s polobohy hodnotím pěti hvězdičkami, i když je pravda, že česká verze by si zasloužila mnohem méně... bohužel.

Komentáře (0)