Agentka

recenze

Agentka (2018) / Medvědářka
Agentka
Literární agentka Amy - Amélie Mannová má svou úspěšnou agenturu, nejlepší přítelkyni Pat, krásný dům kousek od Oxfordu a přesto jí něco schází. Někdo, ke komu by se vracela po dni v práci. Někoho, kdo by jí uvítal a jen tak objal, když je jí úzko.
Na jednom večírku jí její sousedka Sandra seznámí s pohledným Thomasem Trevorem. Tom má své nakladetlství specializující se na odbornou a akademickou literaturu. Mají tak i pár věcí společných. Dále tu je najednou Maxmilián. Max je jí hned na první pohled nesympatický, ale nedá své pocity najevo. Přeci jen je slušně vychovaná. Přesto si o něm myslí své. A nakonec je tu i Alex. Postarší kolega z budovy, kde má Amy svou kancelář a on zde provozuje právnickou praxi. Alex je starý mládenec, ale něco ho k Amy přitahuje. O to víc ho začne zajímat, když ho Amy pozve na vánoční koncert u nich ve Woodlandu.
Který z nich bude tedy nakonec pro Amy ten osudový muž? Možná to zjistí, až když se vrátí ze své cesty z Pekingu, kam musela vzít jako svou asistentku Ellen, Thomasu dceru, protože ta její měla úraz a skončila v nemocnici.

Nakladatelství XYZ vydalo loni knihu od mé oblíbené autorky Hany Whitton. U ní mám načtené hlavně její historické knihy a pár o jejím životě v Anglii. Snad proto jsem si pořídila i tuto, protože už jen samotné jméno autorky dává tušit kvalitní čtení. Což se mi i potvrdilo.
Ač se kniha tváří jako červená knihovna, kterou jistě je, není přeslazená a je tak spíše pro starší čtenářky nebo ty, které si nepotrpí na velká romantická gesta, erotiku a podobné. Tohle jsem na knize hodně ocenila i já.
Amy je vám sympatická a máte jí rádi. O něco horší to je už u jiných postav, které se v knize vyskytují. Jenže tak to má být. Příběh není jen o romantice, ale autorka si dala záležet, že vám představila i krajinu a okolí, kde se zrovna hrdinové nacházejí. Jako byste tam byli s nimi. Viděli před sebou Oxford, Woodland a nebo zažili Peking.

Příběh sám o sobě příjemně plyne a vy si užíváte klid, který na vás ze stránek dýchá. Prostě jak bych to řekla jednoduše - stará dobrá Whittonka zase nezklamala. Dala mi příběh, co se mi líbil. Nikde nebylo hluché mistečko. Člověk si odpočinul a odpoutal se od starostí.

Komentáře (0)

kniha Agentka recenze