760 stran akce

recenze

Já, Poutník (2014) / Babouš (782 views)
760 stran akce
Některé knihy předchází velký povyk, kvůli kterému se pak čtenář cítí být zklamán, když kniha nesplní jeho očekávání. Já, poutník od Terryho Hayese takovou knihou není. Dokonce bych řekl, že na to, jak je kniha dobrá, se o ní mluví a píše málo!

Pokusím se to tedy napravit svou recenzí.

Terry Hayes v knize mistrně rozehrává příběh Scotta Murdocha, amerického špiona na odpočinku, který je přivolán do New Yorku k vyšetřování dokonalé vraždy. Pachatel mladou dívku rozpustil v kyselině, zbavil ji všech zubů a znetvořil i prsty, takže identifikace je nemožná. Navíc celý hotelový pokoj vystříkal lékařskou dezinfekcí, takže zlikvidoval i všechny možné stopy DNA, které po něm mohly zůstat.

Příběh je vyprávěn v ich formě z pohledu Poutníka. Střídavě popisuje děj v současnosti, který ho z newyorského hotelu zavede i do Turecka a na Blízký východ, i vzpomínky na své mise během Studené války.

Poutníkovým protivníkem je islámský terorista s přezdívkou Saracén, který plánuje „zkažený“ Západ zlikvidovat pomocí nebezpečného viru.

Kniha je hrozně krásně napsaná. Ten styl je skutečně jedinečný, místy poetický a jindy zase cynický. Autor si dal pečlivě záležet na každém slovíčku a výsledek jazykem připomíná noirové detektivky Raymonda Chandlera nebo válečné romány Ernesta Hemingwaye:

I v případech, kdy oběť nemá na celém světě jediného známého, jako by se na místě činu vždy našel někdo, kdo ji oplakává.

Žánrově to je ale thriller ze špionážního prostředí. Velkou roli zde hrají tajné služby, takže mi hlavní hrdina trochu připomínal Jamese Bonda. (Vsuvka: slyšel jsem, že filmová práva koupilo MGM, studio, které vlastní i agenta 007.)

Nedávno jsem četl Seznam smrti od Fredericka Forsytha. Myslím, že Forsythovým fanouškům se Já, poutník bude hodně líbit. Mně osobně se líbilo víc. Bylo to akčnější, dobrodružnější, promyšlenější a mělo „srdíčko“. Forsyth mi přijde, že už trochu zkostnatěl, ustrnul ve své rutině.

Terry Hayes příběh vypráví téměř až filmovým způsobem, u čtení jsem si často říkal, že ta či ona scéna by dobře vypadala na stříbrném plátně. Navíc má ohromný nadhled a znalosti. Skoro jako by u tajných služeb doopravdy pracoval!

Zaujal mě popis „vyšetřovacích“ (= mučících) technik, poměrně reálná hrozba biologické zbraně a to, jak je Západ proti islámským teroristům v podstatě hrozně zranitelný. Když jsem viděl, jak se Saracén bez problémů dostal z Arábie až do Německa, kladl jsem si otázku, zda by se to skutečně mohlo stát…

Kniha je velkolepá i na pohled – má nějakých 760 stránek a váží přes kilo. Vyprávění je podrobné – někdy až moc – ale čte se to velice dobře.

Komentáře (1)

kniha Já, Poutník recenze

Thanyss
30.09.2014

Seznam smrti jsem četla nedávno také a Poutník vypadá hodně zajímavě :) Díky za recenzi.