35 důvodů proč otevřít srdce a změnit pohled na život

recenze

Dcera (2016) 4 z 5

/ Samira

Přiznávám, že mne původní trilogie Selekce zcela nekriticky uchvátila. Ano měla jsem menší výhrady, ale této půvabné, dobrodružné pohádce bych odpustila prakticky cokoli.
Od pokračování jsem tudíž hodně očekávala a zároveň se ho stejnou měrou obávala. Důvodem byl především námět knihy. Slabiny a trhliny se nakonec ukázaly zcela jinde, ale také pár nečekaných pozitiv, které knihu zase vyzvedly.

Původní selekce z trilogie představovala prostředek absolutní monarchie, která tehdy vládla, jak pobavit i a určitým způsobem uspokojit lid. Země byla rozdělena na kasty, kdy každá do soutěže vysílala kandidátky, které se mohly stát budoucí královnou. Příběh je vyprávěn z pohledu tvrdohlavé, ale velice osobité Americy z páté kasty. Příběh prožívá čtenář jejím prostřednictvím a tak je svým způsobem do této bizardní, ale stejnou měrou zábavné reality show vtažen. Budoucího krále Maxona si nelze nezamilovat a prahnete po každé další jejich vzájemné interakci.

Děj Dcery se odehrává dvacet let po skončení Selekce a zrušení kast, které Maxon rozpustil hned po své korunovaci. Námětem knihy je nová Selekce, tentokrát v čele s korunní princeznou, o jejíž ruku se bude ucházet 35 potencionálních budoucích princů. Už před otevřením knihy jsem se zamýšlela, jak z takového logického nesmyslu chce autorka vybruslit, protože opravdu nedávalo smysl, aby se Selekce pořádala znovu, když byly kasty zrušeny. Jak to však bývá, pokud něco zrušíme na papíře, nemusí se to zákonitě stát realitou a pokud ano může jí to trvat i několik generací, protože síla lidského zvyku a netvárnost masy, ale i mocenské boje mohou zvrátit, přetvořit i znemožnit i ty nejlepší lidské úmysly. Ač jsem k tomutu bodu od začátku přistupovala kriticky, musím říct, že se jí ho nakonec povedlo zpracovat dobře.

Jako slabina však na počátku figuruje sama ne příliš sympatická hlavní hrdinka. Vlastně jsem ani nedokázala určit, co mi na ní tolik nesedí. Nakonec jsem dospěla k závěru, že celý problém nespočívá v tom, že není typickou kladnou hrdinkou, kterou tedy opravdu není. Neboť má kromě nepochybné krásy, na rozdávání i velké množství pýchy, úzkoprsosti, zahleděnosti, přehnaného pocitu vlastní důležitosti a absenci nadhledu. Ale fakt, že mi nepřišlo reálné, že by takoví rodiče vychovali takové dítě. Navíc jsem Americu a Maxona ani osobnostně v pokračování nepoznávala.
Důvod to však nakonec mít bude, jen se začne rýsovat až v druhé polovině knihy.

Už bohužel nemůžeme zažívat příběh hrdinčiným prostřednictvím, protože ztotožnění je poměrně obtížné, ale za to se nečekaně objevil jeden obrovský klad, který byl vlastně velikým hendikepem trilogie původní a to že tentokrát nevíme, jak příběh dopadne, a kdo bude tím šťastným. A že potencionálních kandidátů není málo a nejednomu bychom to přáli. Každý kdo trošku zahřeje princeznino lehce zmrzlé srdce, přináší něco jiného a tak trochu mnoho snů nás všech. Nepochybuji, že si najdete svého favorita. Já jich mám vlastně hned několik, i když ten jeden nad ostatními přece jen trošku vyčnívá:).

Autorka si neodpustila infarktový závěr, skoro bych díky němu doporučila knihu číst až s výhledem na brzké vydání dalšího dílu.
Kniha se na počátku nezdá stejně kvalitní jako trilogie původní, ale nakonec si vás postupně získává stejně jako sama hrdinka, která odhazuje pomyslné slupky. Myslím, že další díl bude opravdu zajímavý a doufám, že odhaduji správně a mile překvapí.