Pochod Radeckého přehled

Pochod Radeckého
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51065/bmid_pochod-radeckeho-LK2-51065.jpeg 4 99 99

Tento společenskokritický román, podávající obraz úpadku a pádu rakousko-uherské monarchie, patří k nejvýznamnějším dílům rakouské literatury minulého století. Jeho historický rámec tvoří doba od bitvy u Solferina až po rok 1916, kdy umírá stařičký mocnář František Josef. V osudech tří generací pošlechtěné vojenskobyrokratické rodiny Trottů evokuje autor dobu, kdy hlavní město říše zářilo leskem a vojenskými parádami, při nichž se ozýval břeskný marš. Z lesku se však postupem doby stává pozlátko, nastává doba rozpadu hodnot, zdánlivá idyla je rušena stále silnějšími hlasy pokrokových hnutí ohlašujících budoucnost, která převratně zasáhne starý odumírající svět. Vojenský marš zaznívá stále méně břeskně, až je z něho jen napůl ozvěna, napůl vzpomínka z onoho světa. Román „Pochod Radeckého“ slučuje v sobě velmi zvláštním způsobem prvky zdánlivě nesourodé, jako je nostalgie a ironický odstup, melancholie a humor, láska a kritika. Je silným čtenářským zážitkem, jako trvalý umělecký obraz agónie jedné epochy, kterou historie odsoudila k zániku.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Radetzkymarsch , 1932


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pochod Radeckého. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (26)

Radek99
05.12.2023 5 z 5

Nepopiratelně jde o velký román - Joseph Roth v něm na pozadí příběhu tří generací šlechtického rodu von Trottů a jejich zvestupu i pádu vykresluje zásadnější civilizační zlom - zánik jednoho velkého imperia (konkrétně Rakousko-Uherské monarchie), ale i globálnější konec éry velkých mnohonárodnostních říší v Evropě a nástup menších národních států souvisejí s nově definovanými nacionálními idejemi, což umožnil katalyzátor v podobě první světové války (ovšem zcela neodvratně to nakonec v budoucnu vedlo k světové válce druhé, ještě mnohem devastačnější). Zajímavý je autorem skvěle vystižený a popsany stav bezčasí, které takovýmto zásadním civilizačním zlomům předchází, stejně jako celá škála jemných náznaků, nuancí a předpovědí, vycházející z intuitivního vnímání citlivějších jedinců (hrabě Chojnitzki atd.). Bezčasí má svou personalizaci navíc ještě v osobě opravdu předlouho vládnoucího panovníka císaře Františka Josefa I, který na trůnu strávil neuvěřitelných 68 let, a jehož postavu autor umistil do jakési dichotomie s linií rodu Trottů, především pak s postavou prostředního von Trotty - okresního hejtmana, který také nakonec přežije nejen svého syna, ale nepřežije ,,svou" monarchii. Celý román ve mne zanechal zajímavý otisk, který jako puzzle zapadl do skládanky k dalším dílkům podobným tématicky - kupříkladu stejně zásadní kniha našeho Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka by měla být zmíněna zcela jistě, neboť vhodně doplňuje a v mnohém (třeba sarkastickém pohledu na strnulost monarchie, její byrokracii, sociální nerovnost a nespravedlnost, národnostní útlak, nebo třeba i zkostnatělost a dekadenci C&K armády) i rozvíjí román Josepha Rotha...

žlučníkář
03.11.2023 3 z 5

Tento předchůdce Kapucínský krypty mě docela překvapil. Šel jsem do toho s tím, že tam bude svištět příběh o tom, jak se z nějakýho obyčejnýho Troty stal Trota von Sipolje, čili rytíř z jugošky. Nesvištělo to člověče. Začátek mi připomínal čekání na tramvaj číslo 18. Když potřebuju aby jela, tak jezděj všechny ostatní tramvaje a osmnáctka nejede, ani když v jízdním řádu píšou, že by měla jet druhá. Myslel jsem, že mě to tlachání starýho strejce vycucne a budu vypadat jako sušená švestka.

Starej Metuzalix, otec hrdiny starýho Troty natáhne bačkory, je tam úplně mimo všechny mísy, ale je tam stejně. Měl jsem v tom celkem zmatek, protože v kapucínský kryptě byli taky Trotové a jejich příběh a já k tomu řek, že ten co to vypráví má tatu, nebo dědu hrdinu. A tady jsem při čtení zjistil, že je to úplně jiná větev těch sedláků z jugošky. Protože tamten měl matku a žil po válce. A tenhle zas po válce nežil a místo mámy měl tatu. Sleduješ jak žongluju s tím rodokmenem? Neztrácíš se v tom? Vezmi si radši tužku a papír, jinak se ti to rozsype stejně jako mně.

Než jsem to poskládal, byl jsem skoro na konci. Takže jsem měl aspoň zaměstnanou makovici a odvedla se pozornost od toho, že je to ubíjející. Někde v půlce byla světlá chvilka, když se schylovalo k souboji a dva lidi seděli v nějakým vídeňským nonstopáči a pili devadesátiprocentní špiritus. Ten pít před soubojem, tak jsem v klidu, protože bych vykapal hned a až by mi sekundant zařval do ksichtu BUDÍČEK, tak by to se mnou ani nehnulo. K výstřelu by nedošlo, protože bych prohrál už ten souboj s tím šnapsem.
Po tom souboji to začne znova skomírat. Ale neskomírá tam jenom ta kniha. Smrdí to zatuchlinou. Jak ta kniha, tak celá monarchie. Trošku je to vykreslený, jako Titanik. Ten se teda potopil dřív, než monarchie, ale výsledek je stejnej. Je to tím, že monarchie je zkostnatělá, a jako stařešina prolezlej rakovinou skomírá dlouho. Nevím jestli to tam tak skutečně bylo, ale všichni z toho zřízení jsou tam vykreslený tak, že by měli místo v úřadě, ležet někde v eldéence. Dokonce i Franc Josef si při audiencích nic nepamatuje. Normálně jako ve Švejkovi. France Josefa už stejně nemůžou pustit z hajzlu, aby jim neposral celej šénbrůn.

Kdybych to měl porovnat s kapucínskou kryptou, tak ta byla sice slabší na stránky, zato silnější na příběh. Přesně opačně, než tu někdo psal. Ale aspoň jsem se dozvěděl, jak vzniknul naprosto bezvýznamnej rod Trotů von Jugoška. Rod, kterej kompletně během druhý a začátkem třetí generace projebal všechen majetek. Nedivím se tomu. Mně by se povedlo něco podobnýho. Teda jestli bych to stihnul do doby, než by mi klekly játra, a posléze i ostatní, neméně důležité orgány.


Tom843
14.06.2023 3 z 5

Na knihu jsem se jako milovník historie faktu i historických románů velmi těšil. Rakousko - Uhersko a vše kolem něj mě totiž vždy zajímalo, mám také hodně informací o životě svých předků v rámci soumraku této říše (cca 1890-1918). Mám také rád nostalgii "belle époque".

Bohužel za mě jen tři hvězdy. Čekal jsem dějově mnohem bohatší román. Dějová linie je velmi chudá navzdory skutečnosti, že popisuje životy tří mužů ze šlechtické rodiny Trottů. Kniha je spíše obsesivně v různých podobách opakovanými popisy obličejů a postav jednotlivých lidí a péči o jejich oblečení či vzhled. Jsou detailně a opakovaně popsány jejich zvyky a základní denní rutina. Ovšem podrobné popisy se týkají velmi málo dalších osob. Stále se například opakovaně dovídáme, že okresní hejtman Trotta si nechal přinést oblečení, pak se pomalu oblékal, pečlivě se staral o své licousy, pleš, nasazoval si okuláry a kontroloval své vyjadřování, gesta a tak podobně. A stále dokola. Jeho syn Trotta zase pořád filozofuje o tom, že armáda je prohnilá a on ji opustí. Stále také vzpomínají na slavného předka Trottu nejstaršího a na císaře (zosobnění monarchie). Přijde mi to spíše jako natahovaná kniha popisů postav, prostředí a částečně i jejich zvyků a myšlení, ale s velmi jednoduchým dějem.

Představoval jsem si mnohem pestřejší děj, hlubší popis myšlenek, úvah a života jednotlivých osob. Ohledně (morálního a psychologického) zániku Rakouska - Uherska jsem se toho z knihy moc nedověděl - vlastně pouze to, že aktéři stále zdůrazňovali, že už to není co bývalo a že monarchie zanikne.. A například o běžných vztazích mezi příslušníky jednotlivých národů či mezi různými společenskými vrstvami je toho v knize skutečně velmi poskrovnu...škoda.

Tím nechci knihu a její dosavadní hodnocení nějak nekriticky snižovat, respektuji i názory ostatních čtenářů, ale prostě jsem od ní čekal o dost více. Proto 3*, nebo 5,5/10.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (22. týden)

26.05.2019


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Pochod Radeckého v seznamech

v Právě čtených2x
v Přečtených127x
ve Čtenářské výzvě9x
v Doporučených15x
v Knihotéce71x
v Chystám se číst91x
v Chci si koupit17x
v dalších seznamech4x