Ozvěny záhrobí přehled

31.01.2024

(SPOILER) Bonum principium facit bonum fidem. Neboli dobrý začátek vede k dobrému konci.
Jak kdy.
Znovu upozorňuji na zásadní spoilery a prosím autorku, aby si tento komentář nečetla. Nestojí to za to.
Má láska k Benediktovi nedoznala žádných změn, pořád je to sympaťák, možná anděl, který si občas ušpiní ruce. Sympatický rozpolcený hrdina, který se bojí, moc se bojí, ale stejně udělá to, co je správné. Postavy vůbec se autorce povedly na jedničku s mašlí. Kvůli chudáku Zuzaně jsem si okusovala nehty a strašně jsem Benovi přála takovou parťačku, která mu kryje záda. Nebo Jakub Potkal? Lahůdka, borec na pěst i na jedno točené souběžně. Podobně bych mohla pokračovat dlouho.
Už minule jsem zapomněla vyseknout velkou poklonu za ilustrace, a to já obrázky v knížkách nemám ráda. Ale tyto byly náladové, výstižné a skvělé. Bravo.
Tentokrát jednotlivé pojistné události skládaly obraz řádění temné čarodějnice, která se neštítí té nejhorší černé magie. Atmosféra temní a houstne, uličkami moravského Sin City se pohybuje už jenom děs, hrůza, zmar a spousta nadpřirozených bytostí. Konečně jsem se odpoutala od snahy vidět ve vybudovaném světě paralelu se současností, a víceméně si to začala užívat.
Až tedy na jednu věc. Jak se všechny události řítily do temných, a ještě temnějších míst, pořád jsem si říkala – ale ono to dobře dopadne, že jo. Na takové laciné klišé, jako špatný konec, mi to připadlo příliš dobré. Jenže jsem se mýlila.
Smrt sympatické postavy, a jedině ona, přece dělá dílo kvalitním. A tak si autorka řekla, že stvoří něco hodně, hodně kvalitního. Namířila své pero mocnější meče a zvolala: „Zhyň! Ty taky. Hele, co s tebou? Ale víš co, když se kácí les, lítají třísky, sorry jako.“
Dlužno ovšem dodat, že na takové množství kvality jsem málo snob.
Barevné, plastické charaktery, svižný děj, výborná čtivost, zajímavé prostředí, živé dialogy, krásné ilustrace. Přesto tento vlak opouštím a další jízdu si nechám ujít. A bohužel za závěrečná jatka snižuji i hodnocení, protože prostě můžu.