Kráľ Ján přehled

Mno… nestává se mi to moc často, ale toto Shakespearovo drama mě příliš nebavilo. Až jsem se u něj mírně nudil. Ne snad, že by bylo bez zábavných dialogů (Levoboček týrající Rakouského vévodu), či poměrně poutavých monologů (Jan, Konstancie…), ale jedná se zkrátka o dějově lineární a neoriginální záležitost (což po mém soudu neplatí pro všechny historické hry, pro Richardy určitě nikoliv), na které je patrně nejzábavnější pohled na drama jako na nástroj propagandy. Tendenčnost textu je zcela očividná (obzvláště některé monology napadající Římskokatolickou církev jsou v tomto ohledu poutavé).

Poměrně efektní byly dialogy týkající se krve. Krev splatí krev. Krev jako motiv hry je, myslím, vcelku zajímavou záležitostí a dodává do některých dialogů záblesky dramatičnosti, brutality, ale zároveň jakési… magičnosti. Toto drama se však autorovi vždy podaří vcelku mistrně zbourat hláškou občanů Angers, nebo Levobočka, takže sotva lze tvrdit, že by celková koncepce díla mísícího tragédii a komedii nebylo dodrženo. V tomto ohledu se jedná o „klasickou“ Shakespearovu hru.

Nu a to je tak vše. Mohu si postesknout, že hra nikterak nereflektuje Magnu chartu, jakožto právník specializující se na ústavní právo s poměrně silným zaujetím základními právy jsem tímto samozřejmě mírně pobouřen. Ale to je můj problém.

30.09.2022

Král Jan není zrovna nejoblíbenější ze Shakespearových dramat, ale na druhou stranu, ačkoli je děj poněkud slabý, je tu promíšen humor a tragédie vskutku čtivě. Čta nikdy jsem si v duchu neřekl: ,,Probůh, kdy se to už skončí.", nýbrž jsem vždy zajat dramatem toužil po pokračování.