Hraničářův učeň 1-12 přehled

včera

(SPOILER) „Obyčejný lukostřelec cvičí, dokud nestříli dobře. Hraničář cvičí, dokud nikdy nevystřelí špatně.“

Sérii Hraničářův učeň mám moc rád, i když je psaná primárně pro děti, já si ji upřímně užil (a to mi je 23).

Rozhodl jsem se, že si usnadním psaní recenzí a zhodnotím díl 1 až 11.

Sledujeme příběh mladého sirotka Willa, který se hodlá stát rytířem, aby byl hrdina jako jeho otec. Nebudu v této recenzi spoilerovat, ale asi nikoho nepřekvapí, že se ho ujme samotářský hraničář Halt. Will vyrůstá v opatrovně společně s dalšími dětmi Horácem, Alyss, Jenny a Georgem.

Horác je moje nejoblíbenější postava s celé série bez debat. Líbí se mi jeho "trochu jednoduchá povaha" páč mi připomíná mě samotného :D Je také další z hlavnějších postav série.

Dynamika mezi Haltem, Willem a Horácem mi přišla skvělá a užíval jsem si všechny chvíle a rozhovory, které mezi sebou tyto postavy měly.
Nebudu tady rozepisovat úplně všechy postavy, i když detailní rozbor by si určitě zasloužili i Halt, Gilan, Erak, Alyss, Evanlyn, Cuk, Svengal, král Duncan, Arald, Crowley, Selej el'Tín, Šigeru, Malcolm,..... a mohl bych pokračovat dál.

Postavy jsou v této sérii napsané za mě velmi dobře. Někomu by mohlo vadit, že se skoro v každé knize musí hrdinové vypořádat s nějakým novým záporákem a porazí ho. Ale člověk musí brát v potaz, že jde o dětskou knihu.

Knihy bych hodnotil asi takto:
Rozvaliny Gorlanu: 5*
Hořící most: 5*
Ledové země: 4*
Nositelé dubového listu: 5*
Výkupné za Eraka: 5*
Čaroděj ze severu: 4*
Obléhání Macindawu: 4*
Králové Clonmelu: 5*
Halt v nebezpečí: 5*
Císař Nihon-džinu: 5*
Ztracené příběhy: 4*

Záměrně vynechám knihu 12 (Královská hraničářka) protože je to úplně nový příběh s velkým časový skokem (počátek nové série 12-17... zatím)

Z hodnocení asi poznáte, že jsem velký milovník této série, u Gorlogovo zubů mám ji vážně rád. Čert vem, že je to dětská kniha. Doporučil bych ji všem milovníků odlehčeného fantasy :)

Můžu doporučit i audioverzi, kterou mistrovsky namluvil Matouš Ruml.

„Postav se ke svému strachu čelem a dost často se rozplyne jako mlha ve slunci.“

03.06.2024

jo, jedenáct dvanáct let je ten správný věk. věk dobře napsaných pohádek v rádobyreálných kulisách, jou tam hrdinové, zákeřní padouši, krásné bezbranné dívky, šediví mentoři, mluvicí zviřata a odsejpá to (a hlavně si nekreslete časovou osu nebo tak nějak). v principu nejpodobnější je to tvorbě Karla Maye z Drážďan.

měli jsme tuhle o tom diskusi s aplégry (v těch zhruba jedenácti na tom fakt ulítávali a bylo to opravdu dobře a přiměřeně), a padla otázka, proč podle toho nebyl dosud natočen film (nebo byl? krucipísek, to bych byl za ignoranta). moje odpověď byla: viděli jste film Poklad na stříbrném jezeře? a četli knihu? no tak vidíte. v kontextu Harrypotterovin a Hungrgejmsů je to nepoužitelné, muselo by se počkat na dostatečný odstup od smrti autora (kterému upřímně přeji pevné zdraví) a předělat na použitelné.

v každém případě dobře udělané spotřební čtivo. solidní řemeslo. literatura? ounou! jako teta Agáta.