učtese přečtené 308

Smolař 1968, Bernard Malamud

Po Příručím další výborná kniha od tohoto autora. Po pár stranách jsem si vzpomněl na film s R.Redfordem, který jsem jako dítě viděl a opravdu byl natočen podle této knihy. Malamud se asi vyžívá v osudech outsiderů, nebo obecně lidí, kteří se tvrdě škrábou za svým cílem a mě se to dobře čte.... celý text

Europeana: Stručné dějiny dvacátého věku 2001, Patrik Ouředník

Pod skleněným zvonem 1996, Sylvia Plath

Čekání na Godota 1986, Samuel Beckett

My 1989, Jevgenij Ivanovič Zamjatin

S elegancí ježka 2008, Muriel Barbery

Kolos z Marussi 1996, Henry Miller

Moje první kniha od Henry Millera a nějak mě to nezaujalo. Popisy míst a řeckých památek podle mě někdy hraničily s karikaturou, připomínalo mi to video Double Rainbow, nedokážu si představit, že by mě nějaké místo nebo přírodní scenerie přiměla k pláči a zvolání :" Proč mě na tohle někdo nepřipravil?" S některými názory Henryho Millera jsem musel souhlasit, ale celkově bych si s ním asi nerozuměl. Rozpaky ve mě vzbuzovalo jeho posuzování ostatních. Já mám rád Řecko a jestli ty ne, tak jsi hlupák a primitiv. Obdivuješ Ameriku? Jsi nesnesitelný tupec. Chceš vydělat peníze a udělat kariéru ? Jdi mi z očí ubožáku. Já jsem chudý bez majetku a tedy jediný kvalitní a šťastný člověk (teda musim vždycky počkat až mi kamarádi z Ameriky pošlou peníze, ale to je něco jinýho).... celý text

Návrat čistých radostí 1989, Jan Šmíd

Tohle na mě bylo příliš přeslazené. Nat na mě působil jako" pan dokonalý" otec, muž, člověk, prodejce a vůbec. Ztrácel jsem k němu sympatie.

Jako zabít ptáčka 1966, Harper Lee

Dva liangy rýžového vína 2007, Jü Chua

Tak trochu o tom jak chudák do ještě větší bídy přišel....Prostí číňané ten život asi neměli jednoduchý nikdy a velký Mao jim svými reformami pomohl spíše do hrobu. Jedinou jistotou a hodnotou byla a zřejmě dodnes je rodina. A to je podle mě poselství této knihy, Drží-li rodina pevně pohromadě je to klíč k přežití.... celý text

Ostrov 2014, Roy Jacobsen

Vzpoura oceánů 2006, Frank Schätzing

U takovýhle knihy začnete uvažovat o elektronický čtečce.... Není to špatná kniha, ale pro mě mínusové body mírně převažují. Je to napsané, řekl bych, s "německou" pečlivostí a přesto na mě postavy (hlavně ženské) působily poněkud plochým dojmem. Četl jsem bez výrazných přestávek a přesto se mi ke konci Croweová pletla s Weaverovou. Vědecké pasáže jsou přes veškerou snahu autora příliš učebnicové a vyžadují přechod do jakéhosi studijního režimu čtení. Spousta stran jejichž přečtení vám nic nepřinese a od finálního rozuzlení jsem očekával mnohem víc.... celý text

Cochcárna 2012, Jiří Bigas

Zamrzlý vesmír 2013, Martin Gilar

Příručí 1972, Bernard Malamud

Tady bych chtěl ocenit perfektní "řemeslnou" práci autora. Všechny postavy i prostředí při čtení skutečně ožívají. Naplno s nimi prožíváte jejich starosti i radosti. Určitě od Bernarda Malamuda zkusím i jinou knihu.... celý text

Hybatelé 2005, David Mitchell

Nějak mě to nevzalo, buď jsem nebyl dobře naladěný na Hybatele, nebo to prostě není můj šálek čaje (zeleného čínského). Všechno se mi to zdálo strašně umělý, vykonstruovaný, aby to zapadlo do toho prolínání.Ty postavy mi přišli jako jen takový panáci, špatní herci, nedokázal jsem s nima ty příběhy "prožít".... celý text

Škola Malého stromu 1993, Forrest Carter (p)

Stejně jako chamyl, jsem měl problém s životopisem autora. Všimněte si jak se kniha resp. tón nebo styl změní při zmínkách o politicích. Jsou popsáni jako zdroj všeho zla na světě. Já mám pocit, že ta kniha je pokusem autora pomstít se za svou neúspěšnou politickou kariéru a jasně ukázat na ty kdo za vše můžou. Tři body za ten závěr, kterej musí dojmout i dlažební kostku.... celý text

Kniha doličná 1999, John Banville

Kosmické grotesky (12 povídek) 1968, Italo Calvino

Drazí zesnulí 1996, Evelyn Waugh

Kniha spíš taková zajímavá k zamyšlení. Satira na pohřební ústavy, na obchod se smrtí. Váš drahý zesnulý bude na poslední cestě vypadat lépe než za života. No, upřimně úplně jsem to nepochopil, protože mi to až tak divný nebo nepatřičný nepřijde. Mnohem divnější je podle mě (pozor spoilery) chování hlavní ženské hrdinky, která není schopná se sama rozhodnout mezi dvěma muži a situaci řeší sebevraždou, A pak přístup britské komunity ke své dobré pověsti v Los Angeles odesíláním "nepohodlných" jedinců zpět do vlasti. I když nejde o třeskutou zábavu dovedu si to celé představit jako pěknou televizní komedii o smutných věcech. Protože ta komika a grotesknost celé věci tak nějak vyplave na povrch až na konci.... celý text