sunfLover
přečtené 664
Harfeníci severu
2019,
Milada Střítezská
Téma, svět, koncepce, to všechno mě na knihu velmi nalákalo, a byly to jediné prvky, které mě přiměly protrpět se až k poslední stránce. Hlavní hrdinka je nesympatická, charakterově plochá, chová se ze stránky na stránku naprosto rozporuplně - jediný rys, který si drží v průběhu celé knihy stabilně, je, že je to temperamentní a fyzicky silná žena. To je ovšem dost málo na to, aby mi záleželo na tom, co s ní bude. Co hůř, neustále se věcí kolem ní jen tak dějí, zatímco ona na to jen tak nějak kouká. Asi nejkřiklavějším příkladem toho je scéna, kde se hrdinka koupe uprostřed hradu zlého nekromanta, obklopena zombíky, a najednou se vedle ní objeví parta jejích kamarádů v zásadě se slovy "nazdar, přišli jsme tě zachránit". Jak? Jak se tam vůbec dostali? V jakém vesmíru to dává smysl? Nedozvíte se. Velká část do očí bijících nedostatků knihy ale působí jako výsledek nedostatečně vypsané ruky, druhý díl, který jsem i přes určité pochyby načala, mne naopak zatím baví velmi. A abych skončila na pozitivnější notu: co je na knize už od samého začátku nádherné, to jsou obrázky, které autorka v některých místech maluje - poetické líčení severské přírody, hudby, mystických obrazů, které se vám jen mihnou před očima a zanechají ve vás pocity, které tam ještě před chvílí rozhodně nebyly, a které vás nechají trochu jiné než předtím.... celý text
