pavel80
přečtené 251
Umírali za svobodu
1997,
Jaroslav Bryška
Samotné příběhy jako takové jsou zajímavé, ale jde o přeložené krátké články z jugoslávského zábavného časopisu z roku 1985, v rozsahu maximálně několika stránek, je to hodně nenáročné čtení, spíše na úrovni dětských nebo populárních časopisů, dá se přečíst během chvíle. Rozhodně nic pro náročného čtenáře.... celý text
Údolí výstrahy
1960,
František Ťopek
Ono to není špatně napsané, líčení osudů parašutistů spojených s atentátem na Heydricha, zrádců mezi nimi i spojených osudů dalších zainteresovaných lidí je docela čtivé a děj má spád, bohužel kniha byla napsaná v tvrdých padesátých letech (rok 1960 je rokem druhého vydání), a tak jsem nedokázal překousnout všudypřítomnou dobovou komunistickou propagandu, ostudným způsobem dehonestující český odboj, řízený z Londýna, ať už samotné parašutisty (zde zásadně nazývané "výsadkoví agenti") či další zapojené osoby doma (pobavilo mě téměř výhradní použití termínu "přechovávač" pro lidi, co s nasazením života parašutisty ukrývali). Čs. exilová vláda v Londýně je v podstatě dávaná na roveň s okupujícími fašisty. Nikde ani zmínka o tom, že oběti vítězství nad fašismem jaksi nepřinesla jen Rudá armáda a že nejen ona fašismus porazila. Vrcholem těchto dobových komunistických zvratků (omlouvám se za ten výraz) je předmluva Josefa Jägermanna. Součástí knihy jsou psychedelické ilustrace, které jsem ovšem moc nepobral, asi tomuto druhu umění nerozumím. Naopak kladem je bohatá fotografická příloha včetně faksimilí dobových dokumentů.... celý text
Smrt se učí létat
1990,
Vilém Nejtek
Bez nadsázky vynikající dílo, literatura faktu zabalená do opravdu čtivé a akční podoby, vyvážený mix historicko-vojensko-technických údajů s poutavou akcí. Opravdu vtáhne do děje.... celý text
Pochoduj nebo zemři
2010,
Leo Kessler (p)
Nenadchne, neurazí. Přečíst se to dá, ale na Hassela to nemá. Za mě průměr.
Stíhači ohnivých nocí
1990,
František Kaucký
Rychlá svižná oddychovka, knihy pana Kauckého mám rád, umí, píše velmi poutavě, jednotlivé příběhy jsou čtivé a napínavé, bez zbytečného technického nebo historického balastu, jako bonus je i fotografická příloha.... celý text
Vojenská káznice
2003,
Sven Hassel (p)
Další bezchybná hasselovka, tahle pro mě ještě o chlup lepší než jiné, díky dokonalému mixu klasické pochmurné hasselovské drsné a syrové akce a humoru. U pasáží s panterem Ulrichem jsem opravdu nemohl :-)... celý text
Na rovinu
1994,
Miroslav Vacek
Jako pro vojenského fandu byla pro mě kniha velice zajímavé čtení, popisující každodenní reálie v ČSLA z pohledu vysokého důstojníka, a to nejen ty obyčejné, vojenské, ale i ty zákulisní, tu "vysokou hru". Generál Vacek jako voják byl podle mého názoru člověk na svém místě, odborně na výši, a má můj respekt. Sympatické na knize pro mě také je, že byť je autor přesvědčený komunista, čímž se nijak netají, nejedná o nějakou komunistickou propagandu, v každém případě je zřejmé, že na prvním místě u něj byla vždy armáda a až potom strana. Velmi zajímavé jsou i závěrečné pasáže o autorově působení jako ministra obrany a jeho zamyšleních nad vývojem polistopadové politiky, zejména rezortu obrany, hlavně v kontextu s dnešním stavem, kdy se na ministerstvu obrany střídají lidé, kteří v životě neměli s armádou nic společného.... celý text
Proryvy - útěky na státní hranici ČSSR s Rakouskem
2010,
Luděk Kozlovský
Docela zajímavá kniha, byť jednotlivé proryvy jsou někdy dost podobné a jejich popis dost často zabrušuje do stylu úředního záznamu nebo protokolu, také jsem někdy dost tápal v zkratkách, které jsou zde zhusta užívané, ale bez vysvětlení, nicméně po chvilce přimýšlení jsem je většinou rozluštil. Spíše jsem se ale zamýšlel nad morální stránkou celé věci, je mi jasné, že autor jako bývalý pohraničník a fanda PS má na věc svůj úhel pohledu, a neberu mu ho, také chápu, že ti kluci na hranicích prostě museli vykonávat rozkazy, ale trochu mě mrazilo při autorově předmluvě, že pohraničníci měli povinnost (pokud selže vše ostatní) použít na narušitele i zbraně, což bych ještě chápal při nějaké přestřelce (uprchlý zločinec, zběh a podobně), ale představa, jak pohraničníci střílí na například na rodinu s dětmi, která se snaží emigrovat do ciziny... tyto případy však autor nepopisuje, resp. pomíjí, vybral takové, kde se víceméně (kromě průšvihu hlídky, že jim někdo prošel) nic nestalo. Prostě, v porovnání třeba s knihami L. Navary, který se věnuje skutečně všem aspektům narušení státních hranic včetně opravdu tragických příběhů, mi přišlo, že L. Kozlovský se snaží Pohraniční stráž vykreslovat v mnohem idealističtějším světle a její temnější stránky poněkud pominul. Nicméně, jak jsem již napsal, nemám mu to vzhledem k jeho profesionální deformaci zase tak za zlé, a celou problematiku je také samozřejmě nutné vnímat v kontextu tehdejší doby.... celý text
Příběhy zkušebního letce
1966,
Mark Lazarevič Gallaj
Velmi zajímavé vyprávění sovětského zkušebního pilota Marka Gallaje. Nejedná se o biografii, ale o sbírku jednotlivých autorových zážitků z různého období, od druhé světové války až po šedesátá léta, prokládanou někdy až filozofickými rozbory různých aspektů osobnosti pilota a jeho povolání. V knize kupodivu chybí komunistická propaganda, naproti tomu se odbornější čtenář bohužel díky tehdejšímu utajování (kniha vyšla v originále v roce 1963) nedozví ani jména většiny konstrukčních kanceláří, u nichž autor působil po válce, natož jednotlivé typy, které zde popisuje, lze je pouze odvozovat z autorova popisu a současných znalostí (např. Mjasiščev M-4). Díky tomu zde pravděpodobně také chybí fotografická příloha, tehdy bylo nemyslitelné nějaké fotografie zkoušených prototypů publikovat. Některé události jsou kvůli utajování v kontextu dnešní doby až úsměvné (při pasáži o setkání se Sergejem Koroljovem ho autor nejmenuje, tehdy bylo jeho jméno přísně utajené, uvádí ho jen jako Hlavního konstruktéra (s velkým H). Gallaj byl rovněž obětí poválečných Stalinských čistek, byl vyhozen z tehdejší práce a vrátit se směl až po Stalinově smrti, toto popisuje i v roce 1963 velmi opatrně a nekonkrétně, ale tématu se nevyhýbá. Dlouhou kapitolu věnuje letounu Tupolev Tu-4 jako tehdejšímu zázraku sovětské techniky, ale i v roce 1963 byl nejspíš jeho zrod z načerno okopírovaného amerického bombardéru B-29 stále tabu, proto zmiňuje jeho vznik jako "zajímavý", ale o kapitalistickém Boeingu musel pomlčet. Resumé: knihu doporučuji spíš běžným čtenářům jako náhled do života zkušebního pilota, letecký fanda zde mnoho zajímavého, mám na mysli technické detaily, nezíská.... celý text
Zrada na křídlech Hurricanu
1992,
František Kaucký
Velmi čtivě a akčně psaný příběh pilota zrádce - kolaboranta, který se zaprodal Němcům již na samém počátku okupace Čech. Na jeho jméno jsem narazil tu a tam v příbězích našich zahraničních letců, ale nic bližšího jsem o něm nevěděl, proto jsem si tuto knihu se zájmem přečetl. Snažil jsem se pro Přeučilovo jednání najít nějakou, alespoň malou, omluvu (viz. např. příběh jiného českého zrádce - parašutisty Viliama Gerika), ale žádnou jsem nenašel - Přeučil plánovitě spolupracoval s Němci již od začátku, snažil se například hned po okupaci jako předválečný československý pilot vstoupit do Luftwaffe (což mu bylo zamítnuto, protože nebyl Němec), a tedy jeho jednání, které odneslo životem mnoho statečných lidí, kteří se mu coby "anglickému letci" snažili nezištně pomoci, o rodinách čs. letců na západě, které udal Gestapu, ani nemluvě, je tak podlé, jak jen být může. Naštěstí po válce dostal, co si zasloužil.... celý text
Křídla v boji
1990,
Alexandr Ivanovič Pokryškin
Velmi zajímavá zpověď nejlepšího sovětského stíhacího esa druhé světové války. Komunistickou propagandu je nutno brát v kontextu doby, vyvažuje ji detailní popis taktiky a všedních dnů sovětského stíhacího pilota, od jeho prvních frontových zkušeností coby řadového letce na začátku války, až po jeho zážitky coby velitele pluku na jejím konci. Pouze dle mého názoru dost nadsazuje kvality sovětských pilotů oproti německým, zejména začátkem války, přesněji vynáší sovětské úspěchy a příliš se nezmiňuje o neúspěších ve vzdušných soubojích, zde je nejvíce patrná popsaná propaganda. V každém případě si myslím, že sloužit pod ním (i nad ním) asi nebyl žádný med, byl naprosto nesmlouvavý k sobě i k ostatním, a nepřipouštěl žádné chyby nebo polovičatá řešení, avšak zároveň byl spravedlivý a nečinil rozdíly mezi řadovým vojákem a důstojníkem. Pokud by nešlo zrovna o něj, tak podle mého by při některých popsaných extempore s vyššími důstojníky skončil přinejlepším v gulagu.... celý text
Rovnováha sil
1999,
James W. Huston
Politický thriller, takový průměr, ale číst se to dalo. Té politiky (a právničiny) tam bylo na můj vkus až moc, akce již méně, jen v závěru to bylo trochu svižnější, na druhou stranu celkem zajímavá zápletka. Na Ludluma, Rollinse, Cusslera a spol. tomu však chyběl větší spád.... celý text