P1tr přečtené 112

Dávný čas 2017, Trevor Baxendale

Dávný čas je pozvolné, poměrně ambiciózní zakončení kronik Půvabu, jehož záměr je poměrně jasný, ovšem výsledný produkt mě příliš nezaujal. Děj je v mnoha momentech zajímavý a utváří chytlavou mytologii, ovšem tyto chvíle jsou pohřbeny často nudně rozvleklým zbytkem, který postrádá vhodné tempo. Kombinace nevhodného spádu a délky knihy jsou velkými mínusy a kdyby byl počet stran skrouhnut, šlo by o lepší kousek. Takhle působí spousta pasáží prázdně a zbytečně, kdy se příliš často sází na emoce, které se nepodařilo vyvolat, jelikož nově prezentované postavy nejsou příliš zajímavé, naopak jsou poměrně šablonovité a předvídatelné a tak mě jejich osudy příliš nezajímaly. Samotné rozuzlení příběhu není zcela nezajímavé, ale je poměrně uspěchané a rozhodně nestálo za čekaní a výsledný dojem se mu nedaří příliš zlepšit. Smysl celé trilogie Půvabu mi ve výsledku poměrně uniká, neboť knihy nejsou příliš propojeny a působí spíše jako samostatné kusy, tudíž celý jejich příběhový arch postrádá jednotnost a gradaci. Dávný čas není katastrofální knihou, má své momenty, ale nikdy se mu nepodaří se pořádně rozjet a chytnout čtenáře za pačesy a nepustit. Jde o průměrné, nevyrovnané dílo, které neurazí, ale potenciál byl určitě mnohem větší.... celý text

Roj hrůzy 2016, Mike Tucker

Strhující sci-fi kniha nabízející propracovaný příběh hodný označení Doctor Who. Ovšem překvapivě ještě více autor exceluje v navození a zprostředkování intenzivní válečné atmosféry, která se svojí bezprostředností lehce vyrovná i špičkovým akčním filmům. Je znát, že Mike Tucker měl jasnou vizi a každé její části věnoval maximální pozornost, díky čemuž kniha působí celistvě, vyrovnaně a nemá žádné slabé místo. Noví záporáci a jejich mytologie napojená na pozemskou historii jsou působiví, válečná vřava a pocit nebezpečí jsou všudypřítomné a hmatatelné a rozuzlení příběhu všechno hezky a uspokojivě uzavře. Důležité taktéž je, že jsme se dočkali zajímavých nových postav, které pro děj mají smysl a zásadně ho ovlivňují a žádná z nich nepřijde nazmar. V Roji hrůzy se zkrátka všechno hezky sešlo a jde zatím suverénně o nejpropracovanější a nejlepší knihu z Doctor Who univerza, která se mi dostala do rukou. Funguje totiž nejen jako příběh ze známého seriálového světa, ale jsem si jistý, že po odstranění seriálových reálií by kniha fungovala i jako samostatné, originální dílo, což je dle mého největší pochvala, jaké se licencovanému produktu může dostat. Doporučuji knihu přečíst nejen fanouškům seriálu, ale i nově příchozím.... celý text

Hadohlavec 2017, Peter May

Hadohlavec nabízí nadějný námět přesahující do aktuálního dění v USA, který je bohužel shazován mnoha slabými, někdy dokonce až trapnými momenty a zejména nekončícími trablemi ve vztahu/nevztahu ústřední dvojice. Právě romantická linka je už obehraná a velmi chabá, neboť se neustále točí v kruhu a moc se nikam neposouvá. A když konečně k náznaku pokroku dojde, je mi to jako čtenáři už vlastně jedno, neboť jsem o hlavní postavy již ztratil zájem a díky jejich pubertálnímu a nelogickému chování je nedokáži mít v lásce. Detektivní složka příběhu je solidní a jde celkem do hloubky. Servíruje pár nových, zajímavých postav sympatičtějších než Li s Margaret. Bohužel chytlavý děj je narušován nepovedenými momenty a zvraty, zejména koncem, který je až k smíchu, což narušuje plynulost zážitku a potápí knihu k průměrným hodnotám. Velikou slabinou nejen této knihy, ale celé série, je záporák, jehož motivace mi nepřišla příliš přesvědčivá a hlavně jeho způsob odhalení nepotřebný a samolibý, což je motiv u Petera Maye se opakující. Pokud se vám líbily předchozí díly, budete nadšení i tímto. Pokud ale nejste fanoušky čínských thrillerů, pak Hadohlavec váš názor nezmění.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Sova je solidní, čtivá detektivka, která i přes hutnější počet stran odsýpá velmi rychle díky chytrému rozložení příběhu na kratší kapitoly tvořícímu spanilé tempo. Bjork navozuje zajímavé motivy doplněné odpovídající atmosférou vyvolávající naději v zásadní detektivní příběh. Toho jsem se ale bohužel nedočkal a ačkoliv mi čtení uteklo poměrně svižně, nemám pocit, jako bych četl příliš kvalitní thriller a místo toho mi druhý případ Holgera a Mii připadal jako tuctové spotřební zboží hrající až příliš na jistotu ve snaze přiživit se na úspěchu předchůdce. Postavy působí dvojrozměrně a točí se neustále v kruhu a od minulého dílu se nikam neposunuli. Vyšetřování je velmi nešikovně dávkované a kapitoly neustále přeskakují poměrně náhodně mezi jednotlivými postavami, což má za následek, že když je naznačeno nějaké velké odhalení, musíte počkat několik kapitol, než se k němu vyprávění vrátí, což je frustrující a měl jsem tak často pocit, jako by příběh po vzoru televize přerušovali nechtěné reklamní pauzy odvádějící mojí pozornost. A když už se k rozkouskovaným rozuzlením vrátíme, jejich prezentace a povaha nejsou odpovídající očekáváním a spousta příběhových zákrut působí, jako by si je tvůrce vymýšlel náhodně za pochodu, což se projevuje především u postavy vraha, jehož motivy nebyly dostatečně odhaleny. Opravdu směšně a lacině pak působí snaha o vytvoření osudovosti rozuzlení napojením na osobní život jedné z hlavních postav, což nefunguje, neboť jde o recyklaci již minule prezentovaného. Sova není zas tak katastrofální detektivkou, jak se dle mého popisu může zdát, ale jde o nezanedbatelný kvalitativní sešup oproti prvnímu dílu. Kniha zaujme a bez problémů jí dočtete, ale naděje a očekávání byly větší a výš, než do průměru nelze toto dílo zařadit.... celý text

Generace velkého třesku 2017, Gary Russell

Poměrně zamotané a občas překombinované vyprávění chvílemi dělá příběh zbytečně komplikovanějším, než ve skutečnosti je, ovšem i to často patřilo k esenci některých epizod seriálu pod vedením Stevena Moffata a právě tuto éru kniha připomíná nejvíce. Ostatní knihy na mě zatím působily opravdu jako literatura, zatímco Generace velkého třesku mi velmi silně připomínala samotný seriál, v čemž tkví její kouzlo. Příběh má náboj, zajímavé postavy, velký spád a rozmanitost a jde v něm opravdu o hodně. Narozdíl od první části Půvabové trilogie je tento díl příběhově hravý, originální a dává naplno na obdiv své sci-fi kořeny. Zamrzí tedy pouze občasná zmatečnost, která nutí číst opakovaně věty, či se dokonce vracet o pár stran zpět pro ujištění a také nekonzistentnost popisu samotnéhu Půvabu, který zde má odlišné efekty a účel, než minule, což nevím, zda je záměr, či mé nepochopení. To předpokládám rozsekne završení trilogie. Nicméně kromě toho jde o vtahující, napínavé vyprávění, ve kterém se Doctor chová jako Doctor a to je nejdůležitější.... celý text

Královská krev 2016, Una McCormack

Zvláštní kniha, které toho lze mnoho vytknout, nicméně i přes spoustu negativ má nepopíratelné kouzlo. Královská krev načrtává obrysy zajímavého světa kombinujícího středověký styl života a velmi pokročilé technologie, jenže nedaří se jí téma dostatečně rozvinout a tak jsem měl pocit, že nečtu plnohodnotnou knihu, ale velmi dlouhý první akt. Ano, jde o první část z trilogie, nicméně vedle načrtnutí dlouhodobějšího příběhu by kniha měla zvládnout současně odvyprávět vlastní, uzavřený děj. To byl zdá se plán, nicméně se nepodařilo ho naplnit. Ačkoliv se děj odehrává na cizí planetě, pokud by to nikde nebylo řečeno, myslel bych si, že jde o pozemský středověk, neboť sci-fi prvků a práce s nimi je minimum. Příběh se bohužel nestačí pořádně rozjet a najednou dojde na uspěchaný, neuspokojivý konec. Pochybná je také zvolená vyprávěcí metoda, kdy v některých částech se dočkáme zbytečné ich formy prezentující nepříliš zásadní a zajímavou postavu. Doctorovi je věnováno velmi málo prostoru, což je velká škoda. I přes všechno vytknuté jsem si nakonec čtení celkem užil a knihu nemohu zcela zatratit, neboť je vyprávěna se značným entusiasmem a odhodláním, které je nakažlivé a celý příběh provází příjemná pohádková naivita, která činí čtení snesitelnějším, než by si obsah objektivně zasloužil. Politické tahanice zúčastněných jsou také celkem zajímavé a nebál bych se knihu označit za takovou Hru o trůny light. Zkrátka, jde o zatím nejslabšího knižního Doctora, který se mi dostal do rukou, ale i přesto jsem si čtení užil, ačkoliv zároveň cítím, že nešlo o nic převratného. Jde o silnější průměr, možná lehký nadprůměr, který by paradoxně mohl zaujmout více lidi neznalé dalších Doctorových dobrodružství, neboť nebudou vědět, jak excelentní dokáží jiné jeho příběhy být.... celý text

Den Trifidů 1999, John Wyndham (p)

Zástupce klasické sci-fi, který ani desetiletí po sepsání neztrácí nic ze svého původního kouzla a nepůsobí zastarale. Nastíněná apokalyptická situace může lidstvo potkat v různých podobách takřka kdykoliv, díky čemuž působí ústřední zápletka poměrně univerzálně a dodává jí to na atraktivitě a naléhavosti. Den Trifidů není akčním sci-fi, jde naopak o pomalejší post-apokalyptické čtení o zoufalosti nastálé situace a touze po přežití. Myšlenkové pochody postav jsou detailně vykresleny a každé dilema je podrobně charaktery rozebíráno, tudíž známe dopodrobna jejich rozhodovací proces a lze se s nimi snadno ztotožnit a pochopit je. To je největším lákadlem knihy - nabízí mnoho morálně šedých situací, které vás svojí analýzou nutí k zamyšlení, jak byste sami reagovali. Netradičně působí samotní Trifidi, kteří jsou chytře vymyšlenými tvory, kteří na první pohled mohou vypadat primitivně, ale ve výsledku mohou být zkázou lidstva. Negativem knihy je nicméně její určitá omezenost, kdy se soustředí pouze na jeden aspekt apokalypsy a její děj působí občas lehce repetitivně a větší rozmanitost by mu jen prospěla. Ve výsledku jde v podstatě o jistou formu love story, což dodává ději na emočním impaktu, ale nelze se zbavit pocitu, že bych se při čtení bavil ještě lépe, kdyby v něm šlo ještě o něco víc. Přesto jde o velmi kvalitní dílo, jehož místo v historii žánru mu nelze upřít.... celý text

Macbeth 2018, Jo Nesbø

Macbeth rozhodně není dokonalá knížka, ale jde o velmi intenzivní a hloubavé dílo, které dokáže zaujmout po celou dobu své epické délky. Nesbo svůj autorský původ nezapře ani při Shakespearovské adaptaci a myslím, že jeho temnější styl předělávce této legendární hry velmi sedí. Ačkoliv je děj zasazen do modernější doby, než originál, určité principy světa a pohnutky postav působí zastarale, což se na první pohled může jevit jako problém, ale po několika přečtených stranách se díky tomu utvoří jasný obrys pečlivě vykresleného prostředí, kterému tyto některé archaičnosti dodávají pocit jisté magičnosti a vznešenosti, díky čemuž působí kniha svěžím dojmem, neboť umně kombinuje moderní a klasické přístupy a drží se v mantinelech svých jasně daných pravidel. Postavy jsou zajímavé a detailně prezentované a žádná z jejich myšlenek vám nezůstane skryta, tudíž můžete nezvykle bez filtru nahlížet do jejich mozků a hloubat nad jejich rozhodnutími, se kterými nemusíte vždy souhlasit, ale v rámci jejich povah vám budou dávat smysl. Trošku zamrzí, že ačkoliv Nesbo updatoval původní hru v mnoha ohledech, ve výsledku jsou příběhová kostra i jednotlivé události převzaty téměř 1:1 z originálu a nelze se občas zbavit pocitu, že ještě větší volnost adaptace by nebyla ke škodě. To je nicméně malé hnidopišství, neboť i v současné podobě jde o chytlavé dílo, které si s klasickou látkou poradilo po svém a které je ideálním prostředkem pro seznámení nové generace čtenářů s významnou historickou látkou, se kterou by jinak nepřišli do kontaktu a to moderní, populární formou.... celý text

Umrlčí cesta 2016, Peter May

Samostatné dílo přímo nespadající do žádné autorovi série (ačkoliv sdílí postavu a svět s Ostrovní trilogií) vypráví svůj příběh ve 3 různých rovinách, což už tak atraktivnímu příběhu dodává vedle obsahové stránky na zajímavostí také ve formálním odvětví. Obzvláště části hlavní postavy vyprávěné v první osobě jsou intenzivní a extrémně vtahující, kdy spolu s ní odhalujete její ztracenou minulost. Kniha se rozjede skvostně a nejdříve vás umně napíná a postupně odkrývá své karty. Bohužel počáteční tajemnost nevydrží po celou dobu a s nástupem dalších postav na scénu začne být příběh pomalu, ale jistě předvídatelným, což uškodí jeho zakončení. To sice funguje po emoční stránce, ale samotné rozuzlení není příliš překvapivé, ani intenzivní a navíc využívá občasný Mayův nešvar, kdy záhadu vyřeší spíše záporákova labilnost, než dedukce kladných postav. I přes tyto příběhové omyly převládají pozitiva a musím obdivovat spisovatelovu odvahu pustit se do takto hlubokého a velmi ambiciózního tématu, které se může lehce zvrhnout ve směšnou sebeparodii, nicméně zde se jedná o naléhavý kus nutící k zamyšlení. Umrlčí cesta nepatří ke zlatému fondu Petera Maye, ale v mnoha částech k tomu má velmi blízko.... celý text

Závoj smutku 2014, Tommy Donbavand

Velmi solidní Doctorovo dobrodružství, které dle mého může fungovat pouze v knižní podobě, neboť pokud by ústřední hrozba měla být vizualizována, vypadalo by to v podmínkách televizní tvorby myslím poměrně směšně. Nicméně díky povedenému autorovu jazyku a jeho představivosti jsou Závojové originálními a zajímavými záporáky, kteří představují pro celou planetu nesmírné nebezpečí. Jejich mytologie je obstojně navržena a rozvedena. Ačkoliv se příběh od atentátu na Kennedyho oproti mým prvotním očekáváním vzdaluje více, než bych chtěl a nedočkal jsem se kýžených konspirací, vynahrazuje se nám to rozmachem příběhu a jeho funkčními emocemi. I přes zajímavé prvky se při čtení nelze ubránit jisté repetitivnosti, která brání hlavnímu motivu v ještě větším rozletu. V některých momentech se kniha vydala cestou, kterou jsem příliš neocenil, ale to nejsou zas tak výrazné minely. Stále jde o nadprůměrně zpracovaný příběh, který skvěle prezentuje dynamiku ústřední dvojce a vnáší do Doctorova příběhového kanónu nové nepřátele. Nebyl jsem extrémně nadšen, ale i tak jsem si čtení užil. Nemusí být každé dílo přelomové, hlavně, když pobaví.... celý text

Sál smrti 2016, Peter May

Peter May se ve třetí části své Čínské série velmi zlepšil a v rámci ní připravil čtenářům první opravdu kvalitní kousek, který působí mnohem vyrovnaněji, než dva předchůdci. Děj se točí kolem neobvyklého případu nabízejícího zajímavý vývoj a několik překvapivých zvratů, které nepůsobí prvoplánově a do konceptu díla skvěle zapadají. Tentokrát došlo k výraznému vylepšení vztahové části příběhu a chování postav je lépe rozvedeno a působí uvěřitelnějším dojmem a dává větší smysl. Nicméně zamrzí vyvrcholení celého děje, neboť k vyřešení všech záhad nedojde zcela zásluhou ústředního vyšetřování, nicméně spíše náhodným sledem okolností, což není zakončení, které bych si od detektivky představoval. A bohužel to není poprvé a zdá se že ani naposledy, kdy autor velmi podobný styl zakončení využil. 90 % knihy se nicméně čte velmi dobře a téměř bez výtky, tudíž pozitivní dojmy výrazně převládají.... celý text

Ronnie: Autobiografie Ronnieho O'Sullivana 2008, Ronnie O'Sullivan

Ronnie O'Sullivan je snookerový génius a tento upřímný pohled do jeho nitra potvrzuje, že géniové to mají často v životě těžší, než běžní smrtelníci. Hráčova autobiografie splňuje všechna očekávání tohoto žánru, neboť popisuje krok za krokem autorův život a dočkáme se tak detailního popisu jeho kariéry i osobního života. Oboje složky jsou spolu díky osobním neštěstím a jejich vlivu na hru úzce propojeny a kniha často působí, jako by jí Ronnie sepsal jako terapeutickou pomůcku, aby získal správnou perspektivu na svůj život a zbavil se svých psychických problémů. Jde o zajímavý úkaz, kdy kniha svým obsahem vtáhne a je velmi zajímavá a na tento žánr nezvykle sdílná a upřímná, ovšem svojí formou působí často amatérsky a nesoustředěně, kdy se občas náhodně přeskakuje z jednoho období do druhého až jsem měl někdy problém se orientovat, kdy se vyprávění zrovna odehrává. To knize ubírá na literární kvalitě, ale jen to potvrzuje vyprávěcí bezprostřednost a otevřenost. Pro fanoušky tohoto hráče i snookeru obecně jde nicméně o povinnou četbu, kterou zajisté ocení.... celý text

Dalecká generace 2015, Nicholas Briggs

Dalecká generace je povedenou a hravou nástavbou televizního seriálu, která potěší všechny fanoušky fenoménu jménem Doctor Who. Již během prvních pár stran kniha zažene obavy z nastavované kaše, která se zdrojovému materiálu nevyrovná a dá jasně najevo svůj záměr pobavit. Nicholas Briggs využívá většího prostoru k vyprávění, který mu tištěné médium nabízí a může tak předložit delší příběh, než na ploše seriálových 45 minut, čehož beze zbytku využívá. Zabývá se rozměrnějších příběhem a během jedné knižní epizody zvládne představit detailní mytologii, prezentuje několik zajímavých postav a myšlenek a všechny načrtnuté prvky dotahuje do konce. Zatleskat mu musím obzvláště za zpracování samotného Doctora, kdy jsem z každého jeho slova a činu cítil herecký vzor Matta Smithe a v hlavě jsem dialogy vnímal jeho hlasem. Jde zkrátka o dokonalou adaptaci. Netradičně přistupuje autor k postavám Doctorových arcinepřátel, tedy Dalekům, které prezentuje nejdříve poměrně tajemně, kdy dlouho není znám jejich záměr a hlavou vám vrtá, kam děj bude dále směřovat. Naštěstí je příběh zajímavý i po odhalení všech karet a rozhodně nedělá značce ostudu. Dalecká generace je kvalitním dílem, kterému k absolutnímu hodnocení chybí ještě větší moment překvapení a větší odlišnost, neboť ve výsledku připomíná "pouze" delší epizodu seriálu se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Každopádně ho lze doporučit pouze fandům předlohy, neboť nově příchozí čtenáři se nedočkají dostatečně detailního popisu všech principů Doctorova světa, tudíž by dle mého byli velmi rychle ztraceni.... celý text

Netopýr 2013, Jo Nesbø

Počátek fenoménu jménem Harry Hole začíná literární cestu známého detektiva kvalitním způsobem a nastoluje spoustu důležitých vztyčných bodů pro budoucnost této série. Je zajímavé po zkušenostech s novějšími epizodami číst příběh mladšího Harryho, v rámci kterého se dozvíme spoustu důležitých informací o jeho předchozím životě a vidíme jeho transformaci v osobu, kterou dobře známe. Odkrývání jeho charakteru funguje na jedničku a jeho proměna v průběhu knihy působí přirozeně a dává smysl. Detektivní složka příběhu je velmi solidní a nabízí několik překvapení, která mě opravdu dostala. Děj je šikovně navázán nejen na Austrálii současnosti, ale zejména na reálnou i mýtickou minulost této země. Tento prvek funguje nejen jako doplněk hlavního dění, ale také jako určité zrcadlo tamější moderní společnosti. Vyšetřování i osobní rovina fungují dobře, přesto se občas nelze v některých pasážích zbavit dojmu natahovanosti a lehčí nudy. Kvalitní strany nicméně převyšují ty horší, ale i když jde nepochybně o povedenou knihu, kterou jsem si užil, nemám i přes její významnou roli v sérii Harryho Holea a v kariéře spisovatele pocit, jako bych četl něco převratného. Bavil jsem se při čtení dobře, ale kniha ve mě zkrátka nezanechala hlubší stopu, což je samo o sobě v pořádku, ale očekávání byla o něco vyšší. Je znát, že Nesbo měl pro tento druh literatury talent od začátku, ale v rámci Netopýra ještě nedosáhl vrcholu svého potenciálu.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Tohle Mayovi hodně ujelo a jedná se prozatím o suverénně nejhorší knihu, kterou jsem od něj četl. Autorovi tradiční vyjadřovací metody jsou přítomny i zde, ale jakoby se v nich utápěl až příliš a snažil se zbytečně předetailněným popisem prostředí a jeho historie zakrýt fakt, že vlastně nemá co říct. Často jsem tak měl nepříjemný pocit nudy a zklamání a připadalo mi, jako bych četl spíše učebnici, než detektivní thriller. K tomu si připočtěte naprosto zoufalý milostný trojúhelník, který zabírá drtivou většinu příběhu a ničím podstatným dílu nepřispívá. Naopak, jeho vývoj a napojení na hlavní děj jsou naprosto předvídatelné, čímž negativně ovlivňuje napětí a rozuzlení detektivní části. Kniha pak působí spíše jako román od Ingy Lindströmové, na který se na poslední chvíli někdo rozhodl napasovat vyšetřování vraždy. Je to obrovská škoda, neboť základní premisa centrálního případu zní velmi lákavě, ale je bohužel utápěna v hromadě nepodstatného, nečtivého a předlouhého patosu, který zabíjí i těch pár pozitiv, která se na této knize dají najít. Dočíst toto dílo pro mě bylo celkem utrpení, obzvláště vzhledem k osobě autora, od kterého mám pouze ta nejvyšší očekávání, která zde ani náhodou nenaplnil.... celý text

Červený kapitán 2007, Dominik Dán

Vtahující detektivka, která si i přes větší počet stran udrží Vaší pozornost po celou dobu čtení. Může za to bezprostřední styl psaní, který pečlivě a uvěřitelně vykresluje specifika dané doby, zejména fungování policejního sboru, což je pro příběh klíčové. Dialogy na rozdíl od mnohých konkurentů nešustí papírem a působí spíše jako přepis reálných konverzací skutečných lidí, čehož je náročné docílit a minimálně za to si autor zaslouží velký obdiv. Pochval si ale zaslouží více, neboť do vyšetřování zapojuje zajímavé postavy, které se až na pár výjimek chovají logicky a smysluplně a každá něčím vyniká. Bohužel se najde pár momentů, kdy některé charaktery změní vzorec chování a učiní něco nečekaného (ve zlém slova smyslu), což působí rušivě, ale naštěstí jde o ojedinělé případy. Vyšetřování v centru dění je napínavé a umně spojuje vraždu, kulturu, politiku, náboženství, osobní životy postav, zkrátka jde o hutný prvek, který se šikovně line celou knihou a nepůsobí jako oddělený prvek, nýbrž jako plnohodnotná součást všech částí příběhu. Jen je škoda, že se děj nedočká sofistikovanějšího a překvapivějšího rozuzlení, což knihu lehce sráží, ale i přes slabší závěr se jedná o velmi kvalitní a intenzivní čtenářský zážitek.... celý text

Hadrový panák 2017, Daniel Cole

Hadrový panák je kniha dvou polovin. V té první jde o svižný a napínavý thriller, který se závratným tempem žene dopředu a nezastavuje. Čtenáři přitom předkládá neustále nové a šokující informace a každou kapitolu dokáže zakončit překvapivým a napínavým způsobem, který vás nutí číst dál. Nicméně zhruba v půlce dojde ke zvratu (kvalitativnímu, ne příběhovému), kdy kniha zpomalí a začne se ve svém příběhu docela plácat. Najednou vyniknou omezené literární kvality spisovatele, který jakmile neodpoutává pozornost novými informacemi již nedokáže v pozvolnějším tempu dostatečně zaujmout. Vedle nezajímavého psaní nabere navíc příběh lehce zmatečných kontur příliš přitažených za vlasy, kdy jakákoliv racionalita a předchozí logika byly vyhozeny oknem. Autor se evidentně snaží co nejvíce šokovat za každou cenu, ale ke konci se mu to už vůbec nedaří a postupně ztrácel mojí pozornost. Největším šokem knihy je tak kvalitativní sešup po excelentní první polovině.... celý text

Ostrov Entry 2015, Peter May

Peter May sází na osvědčené postupy a formálně se snaží napodobit úspěch své Lewisovské trilogie, tentokrát v samostatném příběhu. Nutno říci, že se mu to do určité míry daří a opět rozehrává napínavou a citově silnou hru, která čtenáře spolehlivě vtáhne do děje odehrávajícího se ve dvou časově vzdálených obdobích, které se navzájem doplňují a společně utváří kompletní obraz hlavních postav a jejich historie. Postavy jsou zajímavé a jejich osud vás v současnosti i minulosti bude zajímat, jenže propojení s nimi není tak intenzivní, jako např. ve Skále. Románu škodí slabší detektivní linka, která je poměrně jednoduchá a působí příliš natahovaným dojmem, obzvláště díky tomu, že mnohdy na značnou část knihy zmizí a řeší se pouze osobní životy postav. Je také škoda, že ačkoliv by paralelní vyprávění z dob minulých mělo skýtat zajímavé odpovědi a mnohá překvapení, jedná se o dosti předvídatelný, byť stále hezký příběh. Srovnávání se Skálou je možná nefér, ale vzhledem k zasazení a zvolené formě knihy nelze jinak. Ostrov Entry je čtivým kouskem, který zaujme, ale nefunguje úplně tak, jak by mohl a ve výsledku šlape primárně pouze v citově-osobní rovině, kterou sráží dolů slabší detektivní složka a předvídatelnost.... celý text

Batman: Zrození démona: Kniha první 2018, Dennis O'Neil

Tématicky velmi zajímavý sled příběhů, který ovšem netěží ze svého potenciálu ani zdaleka maximum. Hlavním důvodem je rozkouskovanost a krátkost děje, resp. dějů, neboť tato kniha se skládá z více komiksů, které na sebe duchem navazují, ale výraznější propojení mezi nimi není. Díky tomu dílo nepůsobí jednotně a vlastně se nikdy zcela nerozjede a ani se nedočká úplného a uspokojivého zakončení. Jde spíše o mozaiku, která možná měla dobrý úmysl, ale to je tak všechno. Navíc je dílo sráženo k zemi zastaralou a neatraktivní kresbou, na kterou není příliš radost pohledět. Víc, než průměr se z nadějného kousku bohužel vytěžit nepodařilo.... celý text

Batman: Zrození démona: Kniha druhá 2018, Dennis O'Neil

Další Zrození démona je bráno jako závěrečná část z dvoudílného celku, ale dle mého jde spíše o umělé označení, neboť ačkoliv je s první knihou společná postava hlavního záporáka, toto "pokračování" je delší, celistvější a funguje perfektně samostatně a nebudí dojem, jako by na nějaké předchůdce mělo vůbec zájem navazovat. Jde o velmi netradiční příběh, jehož hlavní postavou je jeden z Batmanových největších záporáků, jehož život a formování charakteru jsou zkoumány velmi detailně. To je vítaná žánrová změna, která funguje na jedničku, že mnohdy dává zapomenout na omezený výskyt Batmana. Nicméně i tak si několikrát na jeho absenci vzpomenete a i přes nesporné kvality příběhu to zamrzí, neboť je tento komiks stále prezentován pod záštitou netopýřího muže, což přecijenom vyvolává jistá očekávání na kvantitu jeho výskytu. Pokud by se kniha jmenovala např. pouze Ghul, bylo by to údernější a vhodnější označení, ale ve výsledku jde o skvělý komiks bez ohledu na (ne)vhodné zařazení.... celý text