Oophaga
přečtené 2057
Marina
2012,
Carlos Ruiz Zafón
Další Zafónova kniha, v níž spisovatel využívá Barcelonu jako kulisu pro „gotický román“, sice vyšla v edici pro mládež nakladatelského domu Albatrosmedia, odrostlejší čtenáři se ovšem nemusí bát přílišné infantilizace. Stačí přistoupit na autorovu hru balancující na tenké hraně pocty a parodie žánru. V jeho rámci jsou všechny ženy krásné, štíhlé, chorobně bledé a ideálně na smrt nemocné. Ty, které se dožijí dospělosti, mají oblíbená povolání typu operní zpěvačka či famózní herečka. Zpravidla oplývají tajuplnou či temnou minulostí a dramatickou budoucností. Muži jsou jimi poháněni do tenat šílenství a zatracení nebo zarmouceného vzpomínání. Jedním z nich se stane i hlavní hrdina – zasněný student internátní školy, který při svých toulkách městem překročí symbolický bludný kořen (omylem ukradne památeční hodinky). Vybere si tak dokonalé načasování ke vstupu na dekadentně romantickou scénu zdobenou vpovzdálí komparzem frankensteinovských loutek.... celý text
